On demand | Rádio Dráťák | 16.12.2019
Rádio Dráťák Magazín
16.12.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream
Zavládlo ticho – ne ničivé, ale konejšivé, ve kterém duše budou moci nalézt klid. Už žádné chrochtavé zvuky zvířecích bytostí, které jako by samy svým blížícím se osudem připomínaly odloučení od života, nesvobodu a uniformitu minulých dní.
Muselo uběhnout více jak 20 let, aby dehonestující situace konečně našla svého konce, kterou se zabývalo jak OSN, tak Evropský parlament.
Letský tábor začal fungovat v srpnu 1940, a sice jako kárný pracovní tábor. O dva roky později se změnil na tábor sběrný. Do května 1943 byla ukradena svoboda 1308 českým Romům a život 327 z nich. To poslední, co mnozí věznění z Let viděli, byl nápis nad vstupní bránou koncentračního tábora v Osvětimi.
V polovině října se ve Vídeňském Wiesenthalově institutě pro výzkum holocaustu konala závěrečná konference výzkumu, který je součástí evropského projektu v rámci programu „Hera | Humanities and European Research Area“. Ten se zaměřuje na interdisciplinární studii táborů. Evropa jako krajina táborů 20. století, od zajateckých přes tábory nucených prací, koncentrační tábory až po vyhlazovací tábory. Své výsledky výzkumu zde prezentoval také Pavel Vařeka: „My jsme měli tu čest prezentovat výsledky příbuzným obětí. Pozvali jsme zástupce rodin, které v Letech ztratily své blízké a to byl jeden ze smyslů našeho výzkumu, protože ti lidé desítky let nevěděli, kde jsou jejich blízcí pohřbeni. Po 80 letech ví, kam položit květiny.“
90 procent příslušníků předválečných romských komunit v Čechách a na Moravě nepřežilo holocaust.
Nevyprávěné příběhy se vynořily na denní světlo
Historické prameny neumožňovaly přesnou lokalizaci, a proto byl zahájen archeologický výzkum, který probíhal koncem srpna a v průběhu září tohoto roku. Díky výzkumu se vynořily na denní světlo příběhy, které málem upadly v zapomnění.
Nedávné výsledky archeologického týmu Západočeské univerzity v Plzni – v čele s Pavlem Vařekou – potvrdily, že větší část bývalého romského koncentračního tábora v Letech v jižních Čechách se od 70. let 20. století nacházela na pozemku velkovýkrmny vepřů, kterou český stát odkoupil minulý rok a předal do správy Muzea romské kultury v Brně.
Co vrstva, to jiný příběh
Tábor v Letech je odlehlé místo u lesa, odkud je to do nejbližší obce několik kilometrů. Část výzkumu proběhla již v roce 2017 mimo vepřín na sousední louce. Tábor skončil v plamenech pod údajným vypuknutím epidemie. Ve dvou transportech byli věznění posláni dál do Březinky. Proto je mnoho pozůstatků v zuhelnatělém stavu; ať už jde o součásti oděvů, drobné šperky nebo osobní věci.
Nový plánovaný památník v Letech tak propojí jednotlivé historické epochy.
Lety jako symbol nového začátku
Bývalý koncentrační tábor v Letech je nyní symbolem nového začátku, který může představovat naději ve smyslu pevnějšího sblížení mezi kulturou české většinové společnosti a romskou. „V tom vidím smysl tohoto archeologického výzkumu, který přinesl hmatatelné doklady, důkazy, což je vlastně jediná zbraň proti popírání, zamlčování minulosti, ale také různým dohadům a nejasnostem,“ dodává Vařeka ke konci interview.
Nový památník holocaustu Romů a Sintů v Letech
V polovině října byla vyhlášena mezinárodní veřejná architektonická soutěž na nový památník holocaustu Romů a Sintů v Letech. Vybudovaný má být do konce roku 2023 na místě bývalého vepřína.
Podle slov archeologa Pavla Vařeky půjde o trojúhelník, který tak bude propojovat již existující památník obětem z roku 1995, úplně nový památník a návštěvnické informační centrum. Místo, které dodnes vyvolává řadu otázek, zničilo před 80 lety životní cesty mnohých českých rodin. Do budoucna se změní v pamětní místo, proudící životem. Jeho temná minulost s potlačovaným a zapomenutým strachem už nebude klečet v koutě, ale bude se hlásit o slovo a předávat své svědectví dalším generacím: že i tu byl život, který ale skončil nelidsky a příliš brzy.
Poslechněte si v magazínu Rádio Dráťák, který bude odvysílán 16. prosince od 21:10 na Radiu Burgenland, rozhovor s Pavlem Vařekou. Připravila jej Pavla Rašnerová. Od mikrofonu Vás pozdraví Tereza Chaloupková.