30 let od listopadových událostí roku 1989 | První setkávání podél padlé železné opony

On demand | Radio Dráťák Magazín | 4.11.2019

Za postupným sjednocováním Evropy stáli především jednotlivci a drobné iniciativy působící přímo v dané v oblasti. Tomuto tématu se věnovalo setkání ve vídeňském Hofburgu. Haus der Geschichte Österreichs zorganizoval debatu pamětníků pádu železné opony a lidí, kteří se aktivně podíleli na nastavení nových sousedských vztahů, nejen mezi Rakouskem a Československem. U debaty „První setkávání podél železné opony“ v Haus der Geschichte, kterou moderovala Uschi Mürling-Darrer z Ö1, bylo i Rádio Dráťák.

Jedním z aktéru sbližování byla i Helene Schrolmberger z dolnorakouskeho Retzu, která se z vlastní iniciativy začala v roce 1985 učit česky a v okamžiku pádu opony byla jediná, kdo umožnil komunikaci na místě a navázal první důležité kontakty.
Helene Schrolmberger v rámci debaty vyprávěla, že ji vždycky fascinovalo si představovat, co se nachází za onou mrtvou hranicí. V zemi, jejíž existence se jakoby zamlčovala, i když ona se samozřejmě za onou neprostupnou hranici opravdu nacházela a žili v ní opravdoví lidé. Krom toho ji i při soukromém výletu začala zajímat česká řeč a literatura a tak se na začátku 80. let rozhodla studovat češtinu. Tu potom využila ve svém rodném městě, v dolnorakouském Retzu, které leží asi 12 kilometrů od moravských hranic.

Debatu v Domě rakouských dějin obohatil o svůj pohled na věc a svoje vzpomínky na první setkávání podél padlé železné opony v roce 1989 i Fritz Fellner, vedoucí Schlossmuzea ve Freistadtu, ležícího blízko jihočeských hranic. Fritz Fellner skrz svou muzejní činnost dokonce už v roce 1988 navazoval první přeshraniční spolupráce s jihočeskými kulturními sdruženími.

Československou stranu v Domě rakouských dějin v debatě o prvních setkáváních podél padlé železné opony na konci 80.let minulého století reprezentoval Mojmír Jeřábek, současný ředitel Českého centra ve Vídni. Ten komentoval pro rakouské posluchače tehdejší atmosféru a napjaté očekávání toho, kdy už zásadní změny, které proběhly v Maďarsku a Východním Německu také spatří světlo světa v Československé socialistické republice.Na konci debaty vyjádřila pomyslné přání do budoucna Helene Schrolmberger, přála by si lepší mediální propojenost mezi Českem a Rakouskem, především právě v příhraničních oblastech.

A na pád železné opony se v dnešním vysílání podíváme ještě jinak. Toto významné výročí, které se datuje v Československu na 17. listopad, kdy uběhlo 30 let od Sametové revoluce, reflektuje samozřejmě i velvyslanectví České republiky ve Vídni a bude ho reflektovat ještě v mnoha ohledech celý listopad. Tím prvním připomenutím byla slavnostní recepce k příležitosti státního svátku České republiky k 28. říjnu, v rámci které byla představena i speciální výstava s názvem „Sametová revoluce 1989“. Její zvláštnosti pro rádio Dráťák popsala česká velvyslankyně ve Vídni Ivana Červenková.

Výstava Sametová revoluce 1989

Výstavu Národního muzea v Praze, která dokumentuje politický převrat v listopadu 1989 v tehdejším Československu, a jejíž grafickou úpravu provedlo studio Tomski & Polanski, přijel do Vídně představit zástupce ředitele Národního muzea v Praze Michal Stehlík.
Michal Stehlík je český historik, působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho specializací jsou české dějiny 20. století. Ve své úvodní řeči k výstavě zmínil, že je ironické, že režim který trval na území Československa 41 let se podařilo mírumilovně strhnout za pouhých 42 dní a také zdůraznil, že právě v nynější době je důležité si konkrétně vzpomenout, za jaké hodnoty Sametová revoluce bojovala a které se možná pomalu a plíživě z dnešní společnosti vytrácejí. V tomto ohledu Michal Stehlík vzpomenul svobodu slova a dodržování lidských práv, které jsou podle něho v současné době českou politickou nomenklaturou často relativizovány.

Naše dvě dnešní témata doprovázejí stále ještě aktuální výstavy. Celý listopad je totiž jak na české, tak na rakouské straně zasvěcen výročí 30 let od pádu železné opony. Na českém velvyslanectví si výstavu o Sametové revoluci 1989 můžete ode dneška osobně přijít prohlédnout. Expozice zůstane veřejnosti přístupná jen týden, do příštího pondělka 11. listopadu. Výstavu v Haus der Geschichte, která nese název „No picnic“ si můžete prohlédnout ještě do 15. března 2020. Výstava i exponáty jsou v 5 jazycích a mapují pád železné opony a první setkávání podél padlých ostnatých drátů především podél rakouských hranic, tedy v Maďarsku a v tehdejším Československu.

Dnešní rozhlasový magazín Dráťák začíná ve 21:10 na vlnách Radia Burgenland, které ve Vídni naladíte na 94,7 FM. Dnešní téma vzpomínání na pád železné opony připravila Tereza Chaloupková. Zpoza mikrofonu posluchače pozdraví Pavla Rašnerová.