„Nacionalismus je cesta do pekel“ | Osobnost Jana Nepomuka hraběte Harracha naplnila Slovanskou besedu

On demand | Rádio Dráťák | 28.10.2019

„Otec vídeňských Čechů – Jan Nepomuk hrabě Harrach" – tak zněl název povídání s historikem Janem Luštincem, dnes již bývalým ředitelem Krkonošského muzea v Jilemnici. Akce se konala, kde jinde, než v samotné Slovanské besedě, která je neodmyslitelně spjatá s tímto šlechticem z českého rodu hrabat Harrachů.

Jan Nepomuk hrabě Harrach, narozený roku 1828 ve Vídni, dodnes nepřestává překvapovat širokým záběrem své působnosti, a sice od politika přes lesního hospodáře až po výrazného podporovatele českého živlu ve Vídni, kterému pomohl se sebeurčením a prosazením se v rakouském prostředí.

Jako tehdejšímu předsedovi Slovanské besedy a finančnímu podporovateli vzdělávacího spolku Komenský se mu ve spolupráci s přáteli z aristokratických řad podařilo založit českou školu a prosadit bohoslužby v češtině, čímž začal český spolkový život výrazně vzkvétat.

Téměř zapomenutý hrabě Harrach na jilemnickém panství

Jan Luštinec působil čtyři desítky let na zámku v Jilemnici, což byl kdysi i majetek a láska Jana Nepomuka Františka hraběte Harracha. Jelikož šlechtu neměl minulý režim v Československu příliš v oblibě, zůstal na celém panství pouze jediný jeho portrét a dále, co jej ještě připomínalo, byly rodové znaky nad vchodem do zámku. Avšak jeho jméno zůstalo v povědomí Čechů i nadále – především díky lyžování, o jehož rozmach se tenkrát na území dnešního Česka zasloužil.

Česká Vídeň | Boj o sebeurčení

V době okolo roku 1875 žilo ve Vídni zhruba 150 000 česky mluvících obyvatel, což bylo tenkrát více než v Praze. Harrach se velmi intenzivně zabýval otázkou tehdejší aktuální situace vídeňských Čechů, ale také jejich budoucností. V roce 1881 mu vyšla studie „Čechoslované ve Vídni“ v českém, vlastenecky orientovaném měsíčníku Osvěta. Poslal ji také císaři Františku Josefovi I. Popisuje v ní absenci českých škol a také bohoslužeb v češtině a skutečnost, jak neutěšená je finanční stránka českých spolků, z čehož vyplývá, že je pro Čechy téměř nemožné stát na stejné úrovni jako rakouští občané.

„Byly dvě české Vídně: inteligence a na druhé straně prostí Čechové, kteří tady pracovali. Spousta lidí z Čech sem přirozeně chodila studovat, ale oni pak zúročovali tu svou práci především pro Prahu, která byla centrem národního dění, ale o vídeňské Čechy těch nižších vrstev se příliš nestarali. Těch lidí, co se snažili překlenout tuto propast, bylo velice málo, ale patřil mezi ně právě hrabě Jan, který si uvědomil, že je potřeba, aby lidé, kteří sem přijdou, si nejenom uchovali povědomí své národnosti, ale aby také nezdivočeli a nezvlčeli,“ hovoří historik Jan Luštinec o postoji hraběte Jana.

Šlechtic Jan Nepomuk hrabě Harrach pocházel z matčiny strany z vlivného českého rodů Lobkowiczů a jeho vychovatelé byli z řad vlastenců, což jej zajisté upomínalo na své české kořeny. Během svého života se neúnavně snažil hájit zájmy Čechů – avšak nacionalistou nebyl. Hrabě Jan se o český kulturní a také politický život obrovsky zasloužil.

Všestrannost a humánnost hraběte Jana

Český kavalír Jan Nepomuk hrabě Harrach se zasazoval také o krkonošské obyvatelstvo. To mohlo využívat hojnost lesů pro svou potřebu. Podařilo se mu zdokonalit i krkonošskou silnici a železniční dopravu. Jelikož byly tenkrát Krkonoše chudou oblastí, pomohl jim turismus, který tam začal vzkvétat díky hraběti Janovi. Jeho ojedinělý a úctyhodný přístup k horám se zrcadlí ve skutečnosti, že zakládá první přírodní rezervaci.

Dále přispěl neopomenutelnou měrou k vybudování Národního divadla v Praze a také se zasloužil o rozmach dnešního pražského Národního muzea. Jako kurátor Matice české vysoce podporoval českou literaturu. Tíhnutí k české kultuře nepochybně klíčilo již v jeho dětství.

První česká škola a kostel se zachovaly dodnes

Jan Nepomuk hrabě Harrach se v roce 1869 stal předsedou spolku Slovanská beseda, do něhož vkládal nemalé prostředky. Postupem času se z něj stal čistě český podnik. Právě s ním a spolkem Komenský založil ve Vídni první českou školu. V jeho paláci na Freyungu byla vlastencům k dispozici pokladna, kam mohli vkládat dary na výstavbu českého kostela na Rennwegu.

„Hrabě Jan se udivoval nad tím, že jak se má Čech zpovídat, když neumí pořádně německy, jak je možné, že má chodit do kostela, kde se nezazpívá česky, jazykem, který má rád, jak to, že se se nedějí svatby tedy v českém jazyce. České bohoslužby tu již byly, ale bylo jich málo a vždycky se zakládaly na jakési toleranci,“ líčí Luštinec tehdejší situaci.

Publikace „Jan Nepomuk hrabě Harrach – ze života českého kavalíra“

Jde o první ucelenou monografii, vydanou v prosinci minulého roku pod Správou Krkonošského národního parku 2019, podrobně mapující tuto fascinující šlechtickou osobnost s ohromným sociálním cítěním.

V případě zájmu o publikaci Jana Luštince se můžete obrátit na nás nebo na Vídeňské svobodné listy, jejichž redaktorka Hana Herdová tohoto významného českého historika přivedla za námi do Vídně.

Artikel auf Deutsch | 28.10.2019 | „Nationalismus ist der Weg in die Hölle“ | Persönlichkeit Johann Nepomuks „Graf von Harrach“ füllte Slovanská beseda

Magazín Rádio Dráťák s hostem Janem Luštincem, význačným znalcem biografie a díla Jana Nepomuka hraběte Harracha, si pusťte live dnes od 21:10 hod. na Radiu Burgenland nebo od zítřka zde přes link z archivu. Vysíláním Vás provede Tereza Chaloupková.