Fantaskní literární světy Michala Ajvaze

… a potom celý ten příští týden, už když jsem se vrátil, tak jsem chodil na všechny demonstrace a když jsem přijel do Prahy, tak už bylo jasné, že se režim neudrží a že bude nějaká veliká změna."

On demand | Rádio Dráťák | 2.9.2019

Na druhém největším knižním veletrhu Německa „Leipziger Buchmesse“, jehož počátky sahají až do 17. století, bylo letos Česko hlavním hostem. Od jeho skončení pořádá Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s Goethe institutem po celé České republice česko-německá tandemová čtení. Na to olomoucké se v polovině května vydala i redaktorka ORF Volksgruppen Pavla Rašnerová.

S dnešním hostem magazínu Rádio Dráťák jsem se potkala ještě před samotným čtením, a sice v útulné studentské klubovně Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci. „Oproti jiným literaturám je to spíš taková nedůvěra k velkým ideím, ironie, odstup od skutečnosti, fantaskní vidění světa,“ popisuje svůj literární styl sám Ajvaz.

Michal Ajvaz (*1949) vystudoval češtinu a estetiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a ještě než se psaním začal profesně zabývat, zakusil vůni mnoha zaměstnání. Uvažoval ale i o emigraci.

A právě skrze knihovnu, knihu či text je možné v jeho literárních dílech vstoupit do fantaskních světů, ve kterých se nemožné stává možným a naopak. Tvorba spisovatele, básníka a překladatele Michala Ajvaze tvoří již nedílnou součást české literární scény, a to přesně od roku 1989, kdy totalitní režim, který svíral Československý stát ve svých spárech, po dlouhých 41 letech vystřídala demokracie.

Ajvazova prvotina nese název „Vražda v hotelu Intercontinental“ a již zde se to hemží nekaždodenními bytostmi, ať už nadpřirozenými či duchem v tomto světě nezakotvenými. Tato sbírka prozaizovaných básní představuje dnes již první klíč od zmizelého světa, který je tomu našemu běžnému až náramně podobný.

„Tak od roku 1988 se v některých novinách jako třeba ve Svobodném slově začala objevovat jména autorů, která do té doby byla zakázaná a já jsem si řekl, že to za téhle nové situace zkusím. Vzal jsem některé ze svých textů a zabalil je do obálky a poslal do nakladatelství a pak někdy začátkem roku 1989 mi odpověděli, že by to vydali. Shodou okolností ta má první knížka vyšla v ten týden, kdy byla listopadová revoluce,“ popisuje Michal Ajvaz dobu před svým prvním vydáním.

Ajvaz ve své literární tvorbě spatřuje středoevropanství, což pravděpodobně souvisí i s jeho kořeny: „Ta moje národnost je taková trošku komplikovaná, protože můj otec se narodil na Krymu. Byl krymský Karaim, jehož rodnou řečí byla ruština a moje maminka byla Češka, ale narodila se ve Vídni a patřila k vídeňským Čechům. Do Československa se jako malé dítě dostala, když republika vznikla. Moje babička žila v Rakousku do svých třiceti let a pracovala ve Vídni jako kuchařka. Řekl bych, že v mých dílech přežívá určitý styl a atmosféra, která se zrodila v době Rakouska-Uherska a která spojuje spisovatele různých jazyků.“

V rámci edice „Tschechische Auslese“ Brněnského nakladatelství Větrné mlýny a klagenfurtského Wieser Verlagu vyšla začátkem tohoto roku Ajvazova kniha „Návrat starého varana“ v němčině.

Teď na podzim se čtenáři mohou těšit na jeho nové dílo „Města“ (vydává české nakladatelství Druhé město).

Česko-německá tandemová čtení po Česku běží dál. 20. září Plzeň a 21. září Jeseník přivítají další velká literární jména a jejich tvorbu. Blíže na ahojleipzig2019.de.

6.7.2019 | Rádio Dráťák | „Řeč je to jediné, co mně přes ta léta z Československa zůstalo“ | Michael Stavarič

Rozhovor se spisovatelem Michalem Ajvazem, jehož hravé magické texty, protkané symboly, jsou součástí české literární scény od konce 80. let, pro aktuální vysílání Rádia Dráťák připravila Pavla Rašnerová. Provede Vás jím Tereza Chaloupková. Magazín pro českou národnostní skupinu v Rakousku se vysílá každé pondělí na Radiu Burgenland od 21:10 hod.