Proč bylo jméno Pavel Tigrid významné na obou stranách železné opony popisuje kniha ´Svědek 20. století´

On demand | Rádio Dráťák | 19.8.2019

Soubornou publikaci odborníků věnujících se odkazu a činnosti Pavla Tigrida jako jedné z nejvýraznějších postav československého exilu vydalo Národní muzeum. Na konci srpna tomu bude 16 let, co Pavel Tigrid – svědek 20. století odešel na věčnost. Proto si dnes v Magazínu Dráťák budeme povídat s odbornicí, která vedla autorský kolektiv při vydání knihy o Tigridově životě, Jitkou Hanákovou z Archivu Národního muzea v Praze.

Druhá světová válka znamenala pro Tigrida první exilový pobyt, když strávil 6 let v Londýně. A také počátek jeho novinářské profese. „V Londýne se naučil dokonale nejen rozhlasové řemeslo, ale i práci kulturního redaktora,“ říká Jitka Hanáková.

„Zajímavý už byl jeho odchod z Prahy, když 29. března 1939 prchal na motorce přes německé území z Československa před nacisty,“ říká Jitka Hanáková z Národního muzea v Praze, jedna z autorek knihy Pavel Tigrid – Svědek 20. století. Po krátkém návratu do Československa a druhé emigraci v roce 1948 patřil Tigrid k nejvýraznějším kritikům a nejaktivnějším postavám československého protikomunistického exilu. Podílel se na přípravách vysílání Rádia Svobodná Evropa a byl prvním programovým ředitelem československé redakce Svobodné Evropy v Mnichově.

V polovině 50. let založil Pavel Tigrid v Paříži Svědectví, významný exilový časopis, kde mohl československý disent, jako v jednom z mála médií svobodně publikovat. Po celou dobu svého exilu podporoval Tigrid domácí nezávislé spisovatele a opoziční aktivity.

Snažil se využít svých všech kontaktů, aby pronásledovaným disidentům zajistil mezinárodní podporu. Zejména pak po roce 1968 poskytoval domácím nezávislým strukturám účinnou pomoc, jak materiální tak duchovní, a to nejen prostřednictvím „Svědectví“, ale i organizace Help and Action, kterou v roce 1974 iniciovala a posléze vedla jeho žena Ivana. Oba se také podíleli na vzniku a činnosti Mezinárodního výboru na podporu zásad Charty 77, který se angažoval v pomoci signatářům Charty 77 v jejich úsilí za uplatňování lidských a občanských práv v Československu.

Pavel Tigrid měl po svém boku po celý život výjimečnou ženu, jejíž zásluhy – jak už to tak bohužel bývá, byly zestručněny na to, že byla manželkou Pavla Tigrida. Ale Ivana Tigridová se krom aktivní organizace vydávání exilových časopisů na „vlastní pěst“ věnovala i boji za lidská práva, od 70. let dokonce velmi aktivně. Jak říká Jitka Hanaková, z archivu Národního muzea v Praze, spoluautorka monografie o Tigridově životě.

Celý rozhovor s Jitkou Hanákovou je součástí aktuálního vydání Magazínu Dráťák. Dnešní vysílání pro Vás připravila Tereza Chaloupková. Od 21:10 si zapněte Radio Burgenland!