On demand | Rádio Dráťák | 5.8.2019
Rádio Dráťák Magazín
5.8.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream
Dnes tematicky navážeme na minulý Dráťák s hostem Přemyslem Janýrem.
Koncem června se v Hlavní knihovně Vídně konala diskuze zaměřená na významné devítkové roky jak v československých, tak rakouských dějinách. V průběhu uplynulých sta let se v historii obou zemí událo mnohé a na to se také společně zaměříme v dnešním Dráťáku s historikem Miroslavem Kunštátem z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky, který se diskuze zúčastnil. Kunštát je také spoluautorem nové knihy „Nachbarn. Ein österreich-tschechisches Geschichtsbuch“, jež byla ten večer představena vídeňské veřejnosti.
Rozsáhlá publikace „Sousedé. Česko-rakouské dějiny“ se v celkem dvanácti kapitolách zabývá jak tím společným, tak i rozdělujícím. Na jedné z nich „Umbruch, Transformation und Europäische Integration“ pracoval také dnešní host Rádia Dráťák – český historik Miroslav Kunštát – společně s rakouskou kolegyní Hildegard Schmoller.
80. léta | Oteplování vztahů
Nebyl to jen samotný rok 1989, co umožnil strhnout neprostupnou zeď mezi státy, které si byly tak blízko a zároveň nekonečně daleko. „K určitému oteplení v československo-rakouských vztazích došlo už v polovině 80. let v souvislosti s perestrojkou. Celkové uvolnění v Evropě také přispělo i k rozšíření bilaterálních vztahů s našimi západními sousedy – jak se Spolkovou republikou Německo, tak s Rakouskem,“ vypráví Kunštát.
Formování nových republik | Rakousko „Zaungast“
Rokem 1919 začíná nová éra mnohým evropským státům. Po rozpadu Rakouska-Uherska si Československo i Německé Rakousko hledají každý svou cestu, avšak ne všechny formální záležitosti proběhly rovnocenně.
Již tuto neděli 11. srpna od 13:05 hod. na ORF 2 se můžete těšit na letní vydaní magazínu „České ozvěny, Slovenské Ozveny“, které letos slaví své 10leté výročí. Jedním z příspěvků bude právě i diskuze s Miroslaven Kunštátem a Přemyslem Janýrem o česko-rakouských vztazích v průběhu posledních 100 let.
„Na textu mírové smlouvy ze St. Germain se [Československo] mohlo podílet. Edvard Beneš ovlivnil text některých jejích částí a byl u všech základních jednání. Zatímco Rakušané, jak říká i naše kniha – byli Zaungast; tedy byli přizváni až k závěrečné fázi, k textu, který politicky nemohli žádným způsobem ovlivnit vzhledem k realitám, které tady byly, a mohli ji pouze podepsat,“ hovoří dále Kunštát.
Utváření mladých republik netrvá dlouho. Na konci 30. let jej přeruší nacistický režim. Po ukončení jednoho zla následuje v Československu další. Únor 1948 a postupné rozdělování Evropy na dva světy – Východ a Západ.
Otevřená cesta k prohlubování vztahů
I když v té době rakousko-maďarské záležitosti mírně zastínily ty s Československem, byla jejich náklonnost citelná.
Existují vůbec nějaké záchytné, společné body, od kterých se česko-slovensko-rakouské vztahy po pádu železné opony mohly odrazit? I na tuto otázku uslyšíte odpověď v dnešním magazínu Dráťák.
Ač tomu bude v prosinci již 30 let, kdy jednotky pohraniční stráže začaly odstraňovat zabezpečení československo-rakouských hranic a mnohé se již mezitím ve vztazích obou zemí událo – sbližování se obou národů ještě není u konce.
„Rakousko bylo první západní zemí, které umožnilo československým občanům bezvízově přicestovat. Zrušilo víza. Západoevropské země – členové evropských společenství tak učinili až od 1. července 1990, takže celý půlrok bylo Rakousko jedinou západní zemí, do kterého se často poprvé v životě mohli českoslovenští občané dostat,“ vzpomíná Miroslav Kunštát na prosinec 1989 a tehdejší důvěru a nadšení obou zemí.
29.7.2019 | Rádio Dráťák | Devítkové roky v Československu a Rakousku s Přemyslem Janýrem
Rozhovor s Miroslavem Kunštátem, historikem z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky a spoluautorem publikace „Nachbarn. Ein österreichisch-tschechisches Geschichtsbuch“ nakladatelství „Bibliothek der Provinz“, která by do konce roku měla vyjít i česky, si poslechněte dnes na Radiu Burgenland od 21:10 hod. Magazínem Vás provede Pavla Rašnerová.