On demand | Rádio Dráťák | 29.7.2019
Rádio Dráťák Magazín
29.7.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream
Podle nich se také jmenovala diskuze „1919-1939-1989 v Rakousku a Československu“, konaná koncem června v Hlavní knihovně Vídně na Urban-Loritz-Platz. Sešli se tu nejen historici a autoři, ale i ti, co stáli na začátku rodící se myšlenky vytvořit kvalifikovaný poklad této sousedské historie. Publikace „Nachbarn | Ein österreichisch-tschechisches Geschichtsbuch“ spatřila světlo světa v březnu tohoto roku.
S nápadem přišlo v roce 2003 Fórum pro česko-rakouský dialog. Hostem dnešního Dráťáku je jeden z jeho zakladatelů – chartista a žurnalista Přemysl Janýr.
Kritický rok 2002 pro česko-rakouské vztahy
Evropa na přelomu nového tisíciletí. Politika premiéra Miloše Zemana a korutanského hejtmana Jörga Haidera z FPÖ, kdy padají sama o sobě konfliktní témata jako „Temelín“ nebo „Benešovy dekrety“, vyhrocuje česko-rakouské vztahy do extrému. Jako reakce na to vzniká v roce 2002 Fórum pro česko-rakouský dialog, jinými slovy výzva ke zlepšení vztahů – adresovaná oběma vládám. „Rakousko hrozilo vetem proti přístupu České republiky k EU a Česká republika se připojila k sankcím proti Rakousku. Nikdy v historii se nestalo, aby tyhle dvě země projevily otevřené nepřátelství spolu navzájem,“ vypráví Přemysl Janýr.
Podepsání Versailleské mírové smlouvy
Již rok 1919 s sebou přináší dvojí perspektivu a první konstrukční chybu nově vzniklé Československé republiky. Čeští a moravští Němci se nemohli připojit k Německému Rakousku. Řinčení zbraní první světové války sice utichlo, ale vyvstala otázka ne právě jasné hranice.
„Obě dvě země si uvědomovaly, že jsou dvojčata. Vznikly buněčným dělením jednoho celku a uvědomovaly si, že existence toho jednoho je nerozlučně spojené s existencí toho druhého, tak jak se to koneckonců potom projevilo, když se do toho pustil Hitler a když jednu zemi a potom druhou zlikvidoval,“ vypráví dnešní host Rádia Dráťák Přemysl Janýr mladší, spoluzakladatel Fóra pro česko-rakouský dialog, které vzniklo jako reakce na politickou situaci prvních let nového tisíciletí v Česku a Rakousku.
Vídeňský Čech Přemysl Janýr mladší odešel do Rakouska v roce 1978 – pod tlakem ze strany StB po podepsání Charty 77, tedy deset let po svém otci Přemyslovi Janýrovi starším – jednom ze zakladatelů Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku, který mimo jiné inicioval a prosazoval myšlenku vytvoření českého Poradního sboru při Spolkovém kancléřství. Také Přemysl Janýr mladší se již zasadil a stále zasazuje o dobré fungování česko-rakouských vztahů. Příkladem toho je jak již zmíněné Fórum pro česko-rakouský dialog, tak předsednictví v česko-rakouském spolku Národy Podyjí, který letos uspořádal již 20. ročník svého kulturního festivalu.
Avšak současné česko-rakouské politické sympatie hodnotí Janýr spíše se zklamáním: „Ten souhlas se pohybuje někde v nenávisti vůči cizincům a vůči uprchlíkům a v těchto populistických tématech atd. A tady se tyto dvě země najednou velice dobře sešly a velice dobře shodují a Polsko a Maďarsko dělá ještě tu horší variantu, takže mají společný pocit, že jsou ta moderátnější populistická politika.“
Příští pondělí se můžete těšit na pokračování, a sice s historikem Miroslavem Kunštátem z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd České republiky.
„Starali se o ně doma. Brali si je domů atd. a označovali je za československé bratrance. Takže já bych řekl, že tohle byla tak nějak ta nevyřčená, taková ta představa toho, jak by ty vztahy mezi Rakouskem a Českem mohly fungovat,“ dodává Janýr na závěr rozhovoru a vzpomíná na otevřenost a vstřícnost Rakouska vůči Československu po pražském jaru v roce 1968.
Rozhovor s Přemyslem Janýrem pro aktuální vysílání připravila Pavla Rašnerová, která Vás Dráťákem také provede. Magazín pro českou národnostní skupinu v Rakousku se vysílá každé pondělí na Radiu Burgenland od 21:10 hod.
5.8.2019 | Rádio Dráťák | Česko-slovensko-rakouské vztahy s Miroslavem Kunštátem
9.10.2017 | Rádio Dráťák | Janýr a Libanský | Čechoslováci se nechtěli dělit