Rádio Dráťák Magazín

Prázdninová cesta do jižních Čech | Orlík, Písek, České Budějovice a okolí

Hrad Orlík, historické město Písek, zámek Čimelice a v neposlední řadě hlavní město Jihomoravského kraje – České Budějovice. Jižní Čechy jsou pro návštěvníky z Rakouska dobře dostupnou destinací. Dnes si představíme místa, která možná mnozí podle názvu znají, ale ještě se o jejich zvláštnostech nepřesvědčili na vlastní oči.

22. 7. 2019, 18.39 hod.
Dieser Artikel ist älter als ein Jahr.

On demand | Rádio Dráťák | 22.7.2019

Rádio Dráťák Magazín

22.7.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

Dnešní vysílání se věnuje reportáži, která by mohla být inspirací pro prázdninový výlet do České republiky. Historické město Písek, hrad Orlík, zámek Čimelice a neobvyklá zákoutí Českých Budějovic. To jsou místa, na která jsme se vydali a která v dnešním vydání Magazínu Draťák společně s tamními průvodci představíme.

K českému létu neodmyslitelně patří návštěva hradů a zámků. A tak jsme nemohli minout hrad Orlík, tyčící se nad Vltavou na 60 metrů vysoké skále. Vodní nádrž Orlík, která zámek obklopuje a všudypřítomné lesy, dodávají místu na tajemnosti. Vznosný a elegantní zámek se světlými zdmi a s náznaky cimbuří má zajímavou historii ale i současnost. Současným majitelem Orlíku je totiž rod Schwarzenbergů, konkrétně syn bývalého ministra zahraničí a stále aktivního poslance Karla (VII.) Schwarzenberga, Jan Nepomuk Schwarzenberg.

Ale v držení rodu nebyl hrad Orlík po celou dobu jeho existence. Až od roku 1802, jak vypráví hradní průvodkyně Jana. A také s několika vynucenými přestávkami v průběhu 20. století. Poprvé museli Schwarzenbergové zámek opustit v roce 1941 – kdy si německé okupační síly zámek nárokovaly – a v reakci na předválečný protiněmecký dokument, jehož iniciátorem byl kníže Schwarzenberg v roce 1938, drželi celou rodinu do konce války v internaci na jejich jarním sídle v Čimelicích.
V 1945 se stěhovali Schwarzenbergové na Orlík zpátky. Ale hned vzápětí zase museli pryč. Podruhé Schwarzenbergové nedobrovolně opustili Orlík v roce 1948, kdy byl zámek s celým panstvím znárodněn a rod se následně odstěhoval do Rakouska.

Zakladatelem orlické dynastie Karel Filip Schwarzenberg (1771 – 1820) patřil počátkem 19.století k nejvýznamnějším osobnostem Rakouska. Proslul nejen svými diplomatickými schopnostmi, které osvědčil jako rakouský vyslanec v Paříži při sjednávání sňatku Marie Luisy s Napoleonem, ale vynikl i na poli vojenském. Jako velitel koaliční armády porazil v roce 1813 Napoleonova vojska v památné „bitvě národů“ u Lipska, největším vojenském střetnutí 19. století.
Karel VII. (* 1937) po nuceném exilu rodiny studoval ve Vídni práva a v Mnichově lesnictví. V roce 1962 byl adoptován Jindřichem Schwarzenbergem, a tak se v jeho osobě opět propojily obě větve rodu – hlubocká a orlická. V 80. letech působil jako předseda Mezinárodního helsinského výboru na obranu lidských práv a na hradě Schwarzenberg v Bavorsku umístil na podporu československého disentu dokumentační středisko. Po návratu do vlasti zastával v letech 1990 – 1992 funkci kancléře prezidenta Havla. Rodový majetek orlické větve, včetně zámku Orlík, mu byl vrácen na základě restituce v roce 1992. V roce 2004 se stal senátorem, v lednu 2007 byl jmenován ministrem zahraničních věcí.

Jan Nepomuk (*1967) se ujal správy rodového majetku po svém otci Karlu VII. v roce 2006.

Zámek Čimelice nedaleko Orlíku na Písecku posloužil Němcům za druhé světové války internaci knížete Karla VI. a jeho rodiny po dobu války. „Jedna z kapitulačních listin konce 2. světové války byla podepsána de facto tady. Kapitulaci podepsali dva němečtí generálové před zraky americké i sovětské strany v Díkově mlýně v Čimelicích,“ říká historik Václav Vlček, který nás zámkem provází.
Po válce a odchodu rodiny Schwarzenbergů do zahraničí zůstal zámek Čimelice několik let opuštěný a od roku 1952 do svého zrušení v roce 1982 zde působila střední průmyslová škola filmová. Poté zde do roku 1997 fungovalo zvláštní odborné učiliště. V současné době je neobsazen, ve své podstatě vybydlen. Osud zámku jako by ilustroval vývoj mnoha památek na území tehdejšího Československa po nástupu komunistů k moci. Zchátralé zdi a vybydlený interiér a odlupující se tapety, poodkrývající hodnotné fresky. Po válce a odchodu rodiny Schwarzenbergů do zahraničí zůstal zámek několik let opuštěný a od roku 1952 zde působila střední průmyslová škola filmová, Poté dokonce zvláštní odborné učiliště. V současné době je zámek neobsazen a normálně je veřejnosti nepřístupný, rodina jej neukazuje.

30 kilometrů od hradu Orlík a zámku Čimelice se nachází jihočeské a hlavně staročeské město Písek, které bylo další zastávkou na cestě po Jižních Čechách. Písek leží na řece Otavě a žije tu necelých 30 tisíc obyvatel. Byl založen v roce 1243 a jeho historickým jádrem nás teď provedla Edita Kučerová z tamního oddělení turistického ruchu, která samozřejmě neopomněla zmínit, že v Písku je nejstarší dochovaný kamenný most v Čechách. Starší než most Karlův v Praze.

Stadtführerin duch Písek, Edita Kučerová

V jedné notoricky známé hře Divadla Járy Cimrmana se říká, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Podívat se na České Budějovice z trochu jiného úhlu nám pomohla kunsthistorička Eva Erbanová, která na místě popsala krom obligátních středověkých hradeb i některé architektonicky zajímavé výdobytky 2. poloviny 20. století. Ať už to byla Jihočeská knihovna, brutalistní stavba koncipovaná jako jedna obří socha, nebo plavecký stadion z roku 1958 nebo neobvyklá panelová budova, postavená v šedesátých letech na zkoušku jako pokus o komunitní bydlení.

Při prohlídce Budějovic, tohoto krajského města o skoro 100 tisíci obyvatelích, jsme si spolu s kunsthistoričkou Evou Erbanovou prošli některá zajímavá zákoutí. Pokud ale do Českých Budějovic míříte poprvé, rozhodně nesmíte zapomenout navštívit Černou věž, hlavní Náměstí Přemysla Otakara II. s barokní Samsonovou kašnou a radnicí, Kostel Obětování Panny Marie anebo také pivovar Budějovického Budvaru.