On demand | Rádio Dráťák | 10.6.2019
Rádio Dráťák Magazín
10.6.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream
Píše se rok 1989. 27. června dochází k prvnímu oficiálnímu otevření tak zvané železné opony. 90. léta jsou ve znamení zvykání si na novou situaci.
Nepřístupné dění v Československu připomínala mrtvá hranice na rakouské straně.
„Pro mě to znamenalo konec světa, protože na sever, to uz nebyl směr, kam bychom mohli jít,“ vzpomíná na dobu umocněnou existencí železné opony rakouský historik a zároveň jeden z kurátorů výstavy Niklas Perzi z Centra pro výzkum migrace.
Pohraniční barikáda měla být hermeticky uzavřena v obou směrech. Tenkrát sice vyznačovala hranici, každopádně k překračování rozhodně zamýšlena nebyla. „A měla zabránit jak pronikání nebo působení agentů ze Západu, tak měla také zabránit ilegálnímu cestování občanů Československa právě do těch západních států,“ vypráví Roman Řezníček z Technického muzea v Brně.
„… Nebo třeba dostat sem literaturu nebo jiné věci ze Západu, které byly vládním režimem považovány za nežádoucí,“ dodává Pavel Holman taktéž z Technického muzea v Brně o tehdejší situaci v Československu.
Vlády držely občany tam, kde je právě mít chtěly. Nově nabitá volnost nepůsobila na lidi jednoznačně pozitivně, zároveň vedla k pocitům nejistoty. „Zní to paradoxně, ale lidé se cítili nějakým způsobem tou hranicí taky ochráněni – před tak zvaným zlem z Východu a najednou to padlo a lidé už tu ochranu neměli. Takže to bylo ambivalentní v těch prvních letech,“ popisuje Perzi prvotní rozčarování po otevření hranice.
O lidech, kterým se úspěšně podařilo pokořit hraniční přechod, média velkolepě referovala, ale o bezpočtu těch, kteří to nezvládli, jelikož československá strana byla téměř dokonale hlídana, se člověk téměř nedozvěděl.
Roman Řezníček z kurátorského týmu, který dával dohromady výstavu v Hornu, vypráví dále o principu hlídané hranice: „Takovým základním prvkem byl drátěný plot z ostnatého drátu. Ten se v průběhu let 1952-89 vyvíjel.
Životu nebezpečný elektrický plot vydrží az do poloviny 60. let, poté má už jen signalizační fuknci.
V 50. a 60. letech se jednalo o třístěnnou stěnu z plotu, vypletenou ostnatým drátem, a navíc ten prostřední drát byl elektrifikován, byl do něj pouštěn proud o vysokém napětí, které mohlo způsobit narušiteli i smrtelné zranění či přímo smrt."
Československo bylo jednou z posledních zemí Evropy, kde totalitní režim padl. Rozvolnění daly do pohybu především polské hnutí Solidarita a Gorbačova Perestrojka.
„A vlastně ten přímý přechod potom přes hranici – o to se pokoušela jenom malá část lidí. Pokud někdo chtěl emigrovat, tak potom zvolil většinou jinou cestu, která byla relativně snažší tedy a nehrozilo tam, že by člověk mohl být na hranici zastřelen nebo přijít o život jiným způsobem," vysvětluje Holman.
Krajina hraničního pásma se mezitím pomalu uzdravila. Avšak příběhy těch, kteří si ještě na dobu před 30 lety jasně vzpomínají, si bude v korunách svých stromů vyprávět i nadále.
Artikel auf Deutsch | 10.6.2019 | Radio Dráťák | 30 Jahre Samtene Revolution | Ausstellung in Horn
Rozhovory s hosty Romanem Řezníčkem, Pavlem Holmanem a Niklasem Perzim pro Vás připravila Pavla Rašnerová. Můžete si je poslechnout ve vysílání Rádia Dráťák ze dne 10. června od 21:10 na Radiu Burgenland. Moderuje Tereza Chaloupková.
