80 let poté | Křišťálová noc a deportace Židů

Je rok 1938, v noci z 9. na 10. listopadu 1938 jsou nacisty napadáni Židé v Německu a s jednodenním zpožděním i v obsazeném Rakousku a v okupovaném českém pohraničí. Jsou ponižováni, napadáni, vražděni či odváženi do koncentračních táborů. Tomuto hromadnému násilí na Židech nacisté dali název Křišťálová noc.

On demand | Rádio Dráťák | 5.11.2018

Vypáleno či jinak zdemolováno bylo 267 synagog, vypleněno 7 500 židovských obchodů a bytů. 91 Židů bylo přímo při pogromu zavražděno a 30 000 jich skončilo ve vyhlazovacích táborech.

Historik zabývající se uprchlickou politikou v zemích střední a východní Evropy ve 20. století, dějinami moderního antisemitismu, etnického násilí a holokaustu byl tím pravým, kdo nám mohl na základě historických pramenů objasnit, jaké události a kroky vedly k otevřené eskalaci násilí na Židech.

Křišťálová noc změnila povahu perzekuce židů z ekonomické a sociální na čistě fyzickou. Historik Michal Frankl z Židovského muzea v Praze a Akademie věd České republiky, který právě pobývá na vědeckém pobytu na vídeňském Wiesenthalově institutu pro výzkum holokaustu, uvádí celou řadu událostí a situací, kterých byli Židé po celý rok 1938 terčem, a které se odehrály ještě před samotnou křišťálovou nocí na začátku listopadu. A to nejen v hitlerovském Německu.

„Abychom pochopili, co se děje v říjnu a listopadu 1938, musíme se podívat na celkovou dynamiku roku 1938. Pronásledování Židů a jejich vylučování ze společnosti sice nebylo v nacistickém Německu, a koneckonců ani v jiných státech ve středo-východní Evropě ničím novým, ale ten rok 38 přinesl poměrně dramatickou změnu.

Nejvýznamnější události, která začala sérii protižidovských kroků, byl vlastně Anschluss Rakouska v březnu 1938. A nejenom to velice brutální pronásledování Židů na ulicích Vídně a jiných rakouských měst spojených s veřejným ponižováním – to známé drhnutí dlažby, které bylo mnohokrát fotografováno – to je taková forma veřejného pranýřování a vylučování ze společnosti - a ti, kterých se to dotklo to také tak chápali. Není to jen tohle bezprostřední násilí, ale také vyhánění Židů z Rakouska, které se v prvé řadě dotklo hlavně těch, kteří neměli rakouské občanství, ať už byli tzv. bezdomovci bez státního občanství, nebo to byli třeba židé s polským občanstvím, nebo třeba českoslovenští Židé," řekl Michal Frankl.

Československo pro rakouské Židy zavřelo hranice

Právě ti jsou v prvních týdnech po Anschlussu velmi rychle bez jakýchkoliv okolků vystěhováváni ze svých bytů, je jim zabaven jejich majetek, skupinky SA se objevují v jejich obchodech nebo živnostech a vyžadují peníze a pak je také zavírají.

"A tito lidé jsou vyhánění nebo utíkají, kam to jenom jde. Ty okolní státy na to reagují bezprostředním zavřením hranic. Československo zavře svou hranici pro uprchlíky z Rakouska hned v den Anschlussu, hned v tu samou noc pošle zpátky jeden vlak uprchlíků, židovských i nežidovských, kteří utekli ještě těsně před obsazením Vídně. To znamená ta politika zavřených hranicí, toho vylučování na hranici je naprosto charakteristická pro rok 1938.

Týká se speciálně Židů, to znamená je to rasistická politika. A my tam dobře vidíme, že to co se děje na hranici, má vliv i v centru. A že to není jenom nějaký marginální příběh nějaké malé skupiny, ona vůbec není malá...“ popisuje průběh událostí Michal Frankl, mezi jehož odborná témata právě patří holokaust a uprchlická politika zemí střední a východní Evropy ve 20.století.

Dnešní celý magazín Dráťák věnujeme Křišťálové noci a prvním deportacím Židů, žijících na území rozpínající se třetí říše. Rozhovor s Michalem Franklem připravila Tereza Chaloupková, moderuje Pavla Rašnerová. Poslouchejte od 21:10 na Radiu Burgenland.