Výstava „Brno – moravský Manchester“

Na Ústavu slavistiky Vídeňské univerzity aktuálně vystavuje v Galerii na pavlači své fotky Gero Fischer. Neobvyklým objektem mu byla brněnská čtvrť Cejl - městská část s nepřehlédnutelnou romskou komunitou a specifickým vzhledem, který je tak odlišný od pár kroků vzdáleného centra. Brněnský Cejl nebo jak ho Gero Fischer ve své výstavě nazývá „moravský Manchester“, je i ale čtvrť se zajímavou historií.

On demand | Rádio Dráťák Magazín | 9.4.2018

Brno bylo v 19. století nejdynamičtěji se rozvíjející průmyslové město v habsburské monarchii. Jádrem vývoje byl textilní průmysl, zejména v ulicích Křenová, Cejl, Bratislavská. Což je právě nynější oblast Cejlu, dnes známá pro svůj tak svérázný charakter.

Dobové industriální budovy, mnohdy krásné a honosné kousky průmyslové architektury, byly strženy a nahradily je bez ohledu na jejich historický či umělecký význam série nových budov, institucí, stejně jako obytné komplexy.
Do doby obnovení intenzivní industriální výroby v padesátých letech 20. století spadá počátek obydlení čtvrtě převážně romských obyvatelstvem. Tyto dva aspekty, které bezpochyby formují současnou podobu Cejlu se ve své výstavě snažil zakladatel a vedoucí „Galerie auf der Pawlatsche“ Gero Fischer zachytit. Výstava Brno – moravský Manchester vznikla v období mezi lety 2015 a 2018.

„Když má nějaká čtvrť špatný zvuk, tak je prostě zajímavé se podívat, jak se to proměňuje. Nejen sociologicky, ale i architektonicky - jak se mění ten život ve městě. Například ulice Bratislavská nebo ten Cejl, tam se něco sice mění, ale není v tom vidět žádný plán. Jak si vyskytne investor, tak něco postaví, a nebere zřetel na to, co tady je nebo co tady bylo,“ říká o své motivaci fotografovat právě tuto část Brna univerzitní profesor, toho času - fotograf Gero Fischer.

S Gero Fischerem spolupracovala na výstavě Jana Pospíšilová z etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Oba dva spolu pracovali už dříve, kromě jiného je spojuje právě zájem o oblast brněnského Cejlu. V roce 2003 se spolu podíleli na projektu k příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie „An der Schwelle zu EU Beitritt“.

Část města Brna, rozprostírající se v blízkosti ulice Cejl má kromě těch architektonických, některá nezaměnitelná specifika, která umí Jana Pospíšilová coby etnoložka a specialistka na danou oblast brilantně zachytit. Na konci padesátých let, přicházeli Romové ze Slovenska na Moravu do fabrik a do dolů. V rámci svých zvyků se romské rodiny - zvyklé žít pohromadě napříč generacemi - sestěhovávali a stále více soustředili do oblasti Cejlu, z nějž se stalo místo, které bylo známé proto, že je tam hodně Romů.

V současnosti i tato oblast podléhá gentrifikaci. Gentrifikace je označení procesu sociálně-kulturních změn, ke kterým dochází v důsledku přeměn některých městských čtvrtí. Jejich podstatou je stavění, přestavba a přínos investic do dříve vyloučených lokalit, která ale způsobuje postupné vytlačování a nahrazování původního obyvatelstva příjmově silnějšími vrstvami.

Hospodářský vrchol zaznamenalo Brno-Sever neboli Cejl se svou industriální čtvrtí ještě před první světovou válkou. Pak ale přišlo vyhánění Židů na počátku 1939 a vyhnání Němců po roce 1945, což odstartovalo celkový, později i poválečný, pokles celé oblasti a jeho přiblížení se charakteristice newyorského Brnoxu. Před 20 lety začaly být rodiny vystěhovávány z původních pavlačových domů, které se v současnosti nacházejí bohužel v dost neutěšeném stavu.

„Průmyslová architektura už neexistuje fakticky žádná," říká o předmětu svého zájmu profesor Fischer, který vyučuje na vídeňské slavistice a který své fotografie nechává vyznívat zásadně v černobílé barvě, aby nechal sílu snímku naplno působit.

Společný rozhovor s Gero Fischerem a Janou Pospíšilovou si můžete poslechnout ve vysílání Rádia Dráťák od 21:10. Celým vysíláním vás provede Pavlína Woodhams, novinky připravila Pavla Rašnerová a na vernisáži výstavy Brno - moravský Manchester byla a pořad připravila Tereza Chaloupková.