Přílivy a odlivy Rhey Krčmářové

Daly by se nedaleko nás najít ostrovy, plující v neznámém oceánu, který se nachází na území dnešních Čech? To se dozvíte v nejnovější knize spisovatelky Rhey Krčmářové „Böhmen ist der Ozean“. Dále se dnes vydáme s muzikology Jiřím a Šárkou Zahrádkovými z Brna po stopách Janáčkovy opery „Jenůfa“, která zažila svou jedinečnou premiéru ve Vídni právě před sto lety, v únoru 1918.

On demand | Rádio Dráťák | 12.3.2018

Literární čtení Rhey Krčmářové

Kdy | Čt, 5.4.2018, 19:00 hod.
Kde | Literaturhaus Wien, Seidengasse 13, 1070 Vídeň

„Já když delší dobu moc nemluvím česky, tak je ten můj jazyk jako potůček na horách, který tak padá přes kamínky a hledá si cestu. Když už jsem v České republice dva, tři týdny, tak je moje čeština jako velký potok nebo malá řeka. Ještě jsou tam kamínky, trošku to někde zakopne. Aby moje řeč byla jako Labe u ústí, taková klidná a široká, tak to bych tam musela žít asi půl roku nebo rok,“ vypráví spisovatelka Rhea Krčmářová o svém prvotním jazyku, který částečně zanechala plout v tehdejším Československu.

Böhmen ist der Ozean

Kremayr & Scheriau

Opuštění Československa a objevování Rakouska

Cesta rodiny Krčmářových na začátku 80. let 20. stol. z bývalého Československa do Vídně rozhodně nebyla snadná. To, že ona i její rodiče a sourozenci opouští Československo nadobro, věděla. Pro malé dítě taková cesta do neznámé země může být jistým způsobem i dobrodružství, plné negativních, ale i pozitivních zážitků. Bylo to náročné období pro všechny – opustit starý domov, nechat jej za útesy. Avšak Rhea Krčmářová bere tuto životní zkušenost jako něco, díky čemuž chápe osudy jiných, kteří se právě ocitli v podobné situaci. Vedle psaní se věnuje i výuce němčiny a tím pomáhá otevírat bránu do rakouské metropole lidem, kteří zde začínají svůj nový život.

Z Československa byla rodina Krčmářových vyhoštěna v rámci asanace. Její táta pracoval pro tiskovou kancelář Reuters, stýkal se s chartisty a pomáhal jim dostat se do zahraničí, a proto byl také pro stát nevyhovujícím. Po nějaké době jim přichází dopis s doporučením, aby vrátili pasy a vystěhovali se do Rakouska. Celý proces trval asi rok.

Rádio Dráťák Magazín
12.3.2018 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

Když už byli na území Rakouska nedaleko hranic, Rheu překvapilo, že se mohou projít do nedalekého lesa a nebrat ohledy na dříve tak známou zónu, která se od té doby stala minulostí: „Mami, to přece nemůžeme do lesa, je tam zóna a mamča řekla ,Ne, to v Rakousku není. V Rakousku můžeš až k tý absolutní hranici‘ a mně to dalo pocit volnosti, svobody, tak to bylo něco hezkýho,“ vzpomíná Rhea na první okamžiky v nové zemi.

Rhea Krcmarova

www.detailsinn.at

Spisovatelka Rhea Krčmářová

Pro ni tenkrát jako dítě se Československo jevilo vždy jako veliký oceán, jako velké neznámé plné otázek, které pozoruje zdáli, z pozadí hranic – útesů a ta místa, která si ve svých vzpomínkách ještě vybavovala, jí připomínaly ostrovy, které mohly sloužit jako bójky při pozdějším poznávání a poodkrývání.

„Böhmen ist der Ozean“

Krčmářová se ve své aktuální próze poprvé vydává na cestu svých možných dřívějších předků do až téměř bájné země, jejíž místy kalné, ale někdy naopak průzračné vody poodhaluje i svým čtenářkám a čtenářům: „Jsou o imigraci, o hledání nového a starého jazyka a taky o české mytologii, protože to je něco, co mě zajímá. Nemám tu rodinnou kontinuitu, jak jsme vyrostli tady, tak jsme byli izolovaný a neměla jsem až tak velký kontakt s mými předky, tak mě zajímá, co mě s takovými imaginárními předky spojuje.“

Ve své povídkové sbírce „Böhmen ist der Ozean“, která vyšla letos v únoru, nechává Krčmářová promlouvat celou pestrou paletu postav, které spojuje tehdejší československý režim, uprchlictví, ztráta jazyka a objevování nového. Nejsou to ale jen lidé, pocházející z českých ostrůvků, ale jsou i z Rakouska. Je to voda, která jejich osudy někdy zatápí či vyjasňuje.

Rhea Krčmářová je nejen literární umělkyně, ale i lektorka německého jazyka. Na základě vlastního životního příběhu naprosto přesně ví, jaké mohou být pocity, vzpomínky, ale i naděje lidí, kteří zanechali část svého já ve své vlasti.

Kulturní tipy

České srdce, Akademický spolek ve Vídni a Klub přátel Rakouska z Prahy zvou na přednášku a besedu s českým baletním mistrem Vlastimilem Harapesem. Program se uskuteční v sobotu 17. března v 18 hodin v prostorách Slovanské besedy v Drachengasse 3 v 1. vídeňském okrese.

Kulturní klub Čechů a Slováků zve na prezentaci publikace „Vídeňští Češi 1945 – 2015: Příklad zdařilé integrace?“, které se zúčastní editoři sborníku Helena Baslerová, Richard Basler a Jiří K. Kroupa. Na slavnostním večeru vystoupí folklorní dětská skupina Marjánka a pěvecký sbor Lumír. Akce proběhne 21. března v 18:30 v prostorách Velvyslanectví České republiky ve Vídni v Penzinger Straße 11-13, ve 4. vídeňském okrese.

Aktuálním vysíláním Dráťáku Vás provede Pavlína Woodhams. Téma připravila Pavla Rašnerová.

Linky