Před 75 lety odjel první romský transport z Brna

Muzeum romské kultury si dnes připomnělo 75 let od prvního hromadného transportu více než tisícovky Romů z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi. Většina z nich už se nikdy nevrátila.

Celkem v Osvětimi v letech 1941 až 1944 zahynulo na 20 tisíc Romů. První romský transport z protektorátu Čechy a Morava se datuje na 7. března 1943. „Do transportu bylo zařazeno tisíc romských mužů, žen a dětí z Moravy, kteří byli odvezeni nákladními vagony,“ řekl historik muzea Dušan Slačka. Spolu s ředitelkou Muzea romské kultury Janou Horváthovou na pietním aktu četl listinné výpovědi těch, kterých se transport týkal.

Po atentátu na Heydricha v roce 1942 začal masivní nucený odsun československých Romů do táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Výnos o vyloučení neárijských ras ze společnosti a o potírání cikánského zlořádu byl tak převeden do praxe.
Vzpomínková událost v Muzeu romské kultury připomněla okolnosti prvního transportu českých Romů. Ten tvořili Romové žijící až dosud na svobodě, druhá část měla být sestavena z vězňů protektorátních cikánských táborů. Původním záměrem zřejmě bylo nejprve odvézt vězně z „cikánských táborů“. Jeden byl v Hodoníně u Kunštátu, druhý v Letech. Avšak kvůli epidemii tyfu v obou táborech se pořadí proměnilo.

transport do Osvětimi
ČTK

K prvnímu transportu nacisté Romy násilně shromažďovali u bývalých stájí jízdního oddílu protektorátní policie v Brně v Masné ulici. Celkem odvezli ve 23 pevně uzamykatelných nákladních vagonech 492 mužů a chlapců, 546 žen a dívek; z toho 211 dívek a 220 chlapců ve věku do 14 let.

Romský holokaust nešetřil děti o nic méně než ten židovský
ČTK

V březnu 1943 Němci odvezli Romy ještě v dalších dvou transportech. Celkem od března 1943 do ledna 1944 bylo do Osvětimi z protektorátu deportováno 4870 Romů, po válce se jich do vlasti vrátilo 583.

V den vzpomínky v Muzeu romské kultury v Brně ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán, který byl stejně jako premiér Babiš pietě přítomen, doplnil, že se společnost umí snadno vypořádat se vzpomínkou na židovský holocaust. Proč má tak velký problém se stejnou mírou důstojnosti uznat romský holocaust, je podle něj dáno tím, že v naší společnosti je velmi mnoho protiromské nálady. „Já věřím, že se to změní. My jako vláda máme povinnost o to usilovat,“ řekl Pelikán.