„Válka s mloky“ jako loutkohra | Čapkovo poselství je stále živé

Válka s mloky - dílo, které vzniklo v roce 1936 a poprvé bylo vydáno v Lidových novinách jako román na pokračování patří mezi to nejlepší, co literát Karel Čapek napsal. Jeho alegorie stavu společnosti v předvečer druhé světové války měla minulý týden svou premiéru ve vídeňském Schuberttheater.

On demand | Rádio Dráťák Magazín | 29.1.2018

Rádio Dráťák Magazín

29.1.2018 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

„Nesmíme si myslet, že vývoj, který dal vzniknout našemu životu, byl jedinou vývojovou možností na této planetě,“ polemizoval Karel Čapek s lidským pocitem nadřazenosti. Imperialismus ještěrů, nacionalismus termitů, hospodářskou expanzi racků nebo sleďů uvádí jako příklady, které když si člověk představí, hned pozná, jaká nesmyslnost se v nich skrývá. Ale jaký je rozdíl mezi tím, když to samé dělají lidé, a když by se tak chovala zvířata?

loutky kapitána Van Tocha a profesora Bondyho
das Schubert Theater

Válka s mloky

Kapitán van Toch objeví na indonéských ostrovech zvláštní druh mloků, který může být využit na všechny druhy práce. Zdá se, že přichází nový skvělý věk. „Salamandrový syndikát“ má neuvěřitelné zisky. Ale záhy jsou zvířata tak chytrá, že se mloci vzbouří, začnou organizovat svůj vlastní stát, zvolí si svého vůdce a žádají pro sebe „životní prostor“ - na úkor lidí.

Karel Čapek zahájil svou literární tvorbu před první světovou válkou, zpočátku tvořil se svým bratrem Josefem, který byl především malířem. „Továrna na Absolutno“ (1922), „Věc Makropulos“ (1922), „Krakatit“ (1924), „Povídky z jedné a druhé kapsy“ (1929), „Dášenka čili život štěněte“ (1933), „Válka s mloky“ (1936) a „Bílá nemoc“ (1937) – jen pár nejznámějších děl velkého literáta, který žil a tvořil mezi lety 1890 a 1938.

„Není to utopie, nýbrž dnešek. Není to spekulace o něčem budoucím, nýbrž zrcadlení toho, co jest a prostřed čeho žijeme,“ řekl v roce 1936 Karel Čapek v reakci na kritiku jeho „Války s mloky“, kterou kritika zařadila do „sekce“ utopistické romány.

Buch Krieg mit Molchen
Martin Mascheski

Karel Čapek

Byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, v letech 1932 až 1938. Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře. Spisovatel, novinář, dramatik, filosof, fotograf, překladatel. Jeho manželkou byla herečka Olga Scheinpflugová.

Právě doba, ve které žil, nejvíc ovlivnila jeho tvorbu. Karel Čapek sice zemřel dříve, než druhá světová válka doopravdy vypukla, ale její příchod tušil, artikuloval a předjímal už dlouho předtím. Na rozdíl od jeho bratra hrůzy války nepocítil na vlastní kůži.
Zemřel na plicní edém dne 25. prosince 1938, několik měsíců před zahájením okupace Čech a Moravy nacistickým Německem.

autorský tým Schuberttheatru po premiéře
orf | tereza chaloupková

„Válka s mloky“ ve Vídni jako dech beroucí loutkohra

Martina Gredler

Narozená 1980, vystudovala divadelní režii na univerzitě v Salcburku a hudební vědu na univerzitě ve Vídni. V současnosti tvoří vedle Schuberttheatru i pro vídeňský Burgtheater.

Témata, která Čapek přináší, a figura Kapitána Van Tocha ve „Válce s mloky“ ztvárňuje, jako jsou kolonialismus, rasismus, sexismus, antisemitismus jsou stále aktuální. Na přetrvávání rizik a nebezpečí, která plynou z lidské bezohlednosti, a která platí jak pro dobu Karla Čapka, tak pro dobu současnou, se ve své vídeňské inscenaci „Války s mloky“ zaměřila režisérka Martina Gredler.

režisérka představení Martina Gredler
©das wiener Burgtheater

V originálním provedení s dvěma loutkoherci a doprovodnou harfou nenechala diváky jen tak apaticky sedět, nýbrž je skrz postavu Kapitána Van Tocha oslovovala, „tahala“ do děje a co hůř - sprostě jim nadávala. „Chtěla jsem v postavě Van Tocha ukázat tu nejhorší verzi mužství,“ říká Martina Gredler. „Ale Čapek ho tak napsal - jako to nejhorší zosobnění bílého kolonialisty, který musí být i samotnému divákovi fyzicky nepříjemný, proto se přímá interakce s publikem sama nabízela,“ vysvětluje režisérka.

Link
Válka s mloky v programu Schubertova divadla

Celý rozhovor s Martinou Gredler a reportáž z premiéry si poslechněte v Rádiu Dráťák, který pro vás připravila Tereza Chaloupková. Pořadem vás provede Pavlína Woodhams.