Česko se k Polsku nepřidá – Bez reparací z Berlína
Prezident Miloš Zeman se odkázal na v lednu 1997 podepsanou Česko-německou deklaraci. Podle deníku „Lidové noviny“ odmítá požadavek Polska komentovat.
Archiv
Podpis Česko-německé deklarace, 21. ledna 1997
V česko-německé deklaraci se Praha a Berlín přiznaly ke své kolektivní odpovědnosti, vysvětlily ale také, že vzájemné vztahy nechtějí zatěžovat minulostí. „Velmi si této deklarace vážím“, sdělil dle mediální zprávy Zeman.
Česko-německá deklarace (Die Deutsch-Tschechische Erklärung)
Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji podepsali před 20 lety, a sice 21. ledna, za Česko tehdejší předseda vlády Václav Klaus a za vládu Spolkové republiky Německo Helmuth Kohl. Dále to byli ministři zahraničí obou zemí Josef Zieleniec a Klaus Kinkel. Poselstvím této listiny je zlepšení vztahů mezi oběma státy a zmírnění napětí, vyvolané druhou světovou válkou.
I pro ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka je otázka placení reparací podle jeho slov „jasně“ ukončena. „Minulost jsme přenechali historikům a řekli jsme si, že se budeme nadále věnovat budoucnosti. To se nám velmi vyplatilo a neexistuje žádný důvod, něco na tom měnit,“ míní sociální demokrat Zaorálek.
Šéf opozice STAN (Starostové a nezávislí) Petr Gazdík taktéž odmítl požadavek finančních reparací: „Od konce druhé světové války uběhlo 72 let. Jak dlouho bychom se měli této otázce ještě věnovat?“
Nacistické Německo anektovalo v říjnu 1938 nejprve sudetské oblasti. Poté v březnu 1939 vpochodovala wehrmacht do Prahy. Židé a odpůrci režimu byli pronásledováni či zavražděni. Po skončení druhé světové války bylo okolo tří milionů Němců v tehdejším Československu vyvlastněno a vyhnáno. Velká část odsunutých žádala po dlouhé roky navrácení svého majetku.
Vícero polských politiků zavedlo znovu před nedávnem řeč na téma zaplacení reparací Německem Polsku. Formálně se Polsko nikdy nevzdalo odškodnění, prohlásil náměstek ministra obrany Bartosz Kownacki začátkem srpna.