Průzkum popsal vztah Čechů k národnostním skupinám na českém území

Jak je to se sympatiemi k sousedním národům? A do jaké míry se předsudky prolínají do vztahu k národům, se kterými se Češi kvůli geografické poloze setkávají méně často?

Na základě průzkumu Českého centra pro veřejné mínění z letošního března vyšlo najevo, že lidem v České republice jsou z národnostních skupin nadále nejsympatičtější Slováci a Poláci. A největší odpor vyvolávají Romové a Arabové. Arabové dokonce u tří čtvrtin a Romové u 76 % populace.

S výjimkou Arabů se míra sympatií a nesympatií k jednotlivým národnostním skupinám v čase příliš nemění. Nárůst nesympatií k Arabům byl zaznamenán mezi lety 2014 a 2016, letos se zastavil. Velmi nesympatičtí byli letos pro 41 procent české veřejnosti.
Podle sčítání lidí v roce 2011 mají dokonce muslimové u nás lepší vzdělanostní profil než česká populace. V průzkumu oslovení muslimové uvedli, že se často setkávají s negativními postoji veřejnosti, často čelí verbálním útokům, někteří se setkali i s napadením fyzickým. Jejich populace na území ČR se odhaduje přibližně na 10 000 osob.

Od roku 2001 do sčítání lidu v roce 2011 se výrazně zvýšil podíl cizinců s dlouhodobým pobytem. Před deseti lety jich bylo 70 tisíc, poslední sčítání udává je to 320 tisíc. Dnes statistický úřad uvádí něco málo přes 460 tisíc cizinců, pobývajících v ČR déle jak rok. Přesto se jedná o jedno z nejnižších čísel v Evropě. Procentuálně tvoří cizinci v Česku asi 4,5 procenta populace.

U čtveřice národností převažují antipatie nad sympatiemi - to jsou právě Rumuni, Albánci, Arabové a Romové. Ovšem největší podíl tvoří neutrální hodnocení „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“. Tam patří Rusové, Srbové, Ukrajinci a Číňané.
Slováci jsou sympatičtí čtyřem pětinám české veřejnosti, opačně smýšlí pouze tři procenta lidí. S odstupem následují Poláci, kterým projevuje sympatie 48 procent lidí.
U dalších šesti národností převažují spíše sympatie – jsou to Řekové, Němci, Vietnamci, Židé, Maďaři a Bulhaři.