Slavný čínský umělec postavil pro Prahu člun s uprchlíky

Jeden z nejpopulárnějších světový výtvarníků představí ve čtvrtek představí své dílo pro Prahu. Aj Wej-wej v takzvané velké dvoraně pražského Veletržního paláce postavil sedmdesát metrů dlouhý člun s uprchlíky.

Umělec Aj Wej-wej se poslední dva roky věnuje takřka výhradně uprchlické krizi. Postavil si ateliér na řeckém ostrově Lesbos, o migrantech natáčí dokumentární film, zdokumentoval demolici utečeneckého tábora v Calais. Pražská výstava však představuje i jeho starší díla. Praha neleží u moře. Do Prahy nikdo nepřijíždí na člunu. A už vůbec sem nepřijíždějí uprchlíci. Přesto Aj Wej Wej stvořil speciálně pro Prahu obrovský nafukovací člun plný běženců. „Západ totálně selhává,“ říká tímto dílem v Praze a netají se tímto názorem ani nikde jinde.

Především je to útok na city, dílo ohromující svou velikostí, spektákl. Jedna věc je slyšet o člunu a druhá stanout pod sedmdesát metrů dlouhou instalací. Procházet se místností, kde jsou jako starověká Terakotová armáda vyrovnané tři stovky nafukovacích postav znázorňujících migranty. Všichni černí, bez tváří.

Aj Wej-wej pro Prahu vytvořil své největší dílo. Pro jeho první původní výstavu ve střední či východní Evropě Národní galerie uvolnila velkou dvoranu Veletržního paláce, kde byla dosud umístěna Muchova Slovanská epopej. Ajovo dílo zde bude k vidění až do ledna příštího roku.

„Není žádná uprchlická krize, jen krize lidstva. Při současném přístupu k uprchlíkům ztrácíme své základní hodnoty,“ říká Aj Wej Wej. Sám čínský umělec, jenž v květnu oslaví šedesáté narozeniny, byl dvakrát sám uprchlíkem: nejprve jako dítě, když se s otcem v Číně ocitli ve vyhnanství, později v dospělosti, kdy dvanáct let žil v USA.

Dlouho vytvářel jen díla vztahující se k čínské historii a režimu. Čím byl kritičtější, tím se stupňovala odezva. Aj Wej-wej byl nakonec z politických důvodů vězněn, následně na roky zavřen do domácího vězení. Úřady mu zbouraly ateliér, sebraly pas, pokusily se ho finančně zruinovat. Pas dostal zpět předloni v létě a za přítelkyní a synem odjel do Německa právě v době, kdy vrcholila první vlna uprchlické krize. Od té doby působí většinou na Západě, vloni uspořádal šestnáct výstav v deseti zemích a věnuje se od té doby výhradně „uprchlické krizi“.