Jan Patočka v Chartě 77
On demand | Rádio Dráťák Magazín | 27.2.2017
Tschechisches Zentrum Wien
Diskuze se zúčastnil Ivan Chvatík, ředitel Archivu Jana Patočky v Praze a Ludger Hagedorn, vedoucí Patočkova archivu v IWM ve Vídni.
Rádio Dráťák Magazín
27.2.2017 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream
Janu Patočkovi bylo téměř 70 let, když dokument, tolik významný pro československé dějiny podepsal. „Měli bychom si připomenout, že svobodu, kterou teď máme, bylo třeba pracně připravovat. Měli bychom si dávat pozor, abychom o ni zase nepřišli,“ řekl na diskuzním večeru Ivan Chvatík. Tématem byla nejen role Jana Patočky a celé Charty 77 v protirežimních aktivitách, ale také dnešní názor mladé generace na minulost a motivy k občanské angažovanosti.
Tschechisches Zentrum Wien
Podle Ludvika Hagedorna z Patočkova archivu ve Vídni bylo důležité, aby u zrodu protirežimního hnutí stála taková osobnost. „Měl reputaci morální autority, která se nenechala svrhnout systémem,“ uvedl. Podle něj je to právě kultura a umění, které hrají podstatnou roli ve chvíli, kdy je třeba občanské pospolitosti při nějaké formě diktatury.
Archiv
Společenství veřejně usilující o lidská a občanská práva - Charta 77 - se začalo utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe. Československá vláda se o rok dříve sice zavázala naplňovat úmluvu z Helsinské konference, tedy dodržovat lidská práva, dělala ale pravý opak. Disidenti toho využili a začali režimu připomínat jeho vlastní závazky. Komunistický režim zareagoval na vznik Charty dost tvrdě, začalo okamžité zatýkání, vyhazovy z práce a šikanování všeho druhu. Podle historiků se Charta 77 stala jedinou oficiální opozicí komunistického režimu v Československu. Pohřeb Jana Patočky se stal významnou událostí protikomunistického odporu.
Celé rozhovory si poslechněte v pořadu, kterým vás provede Pavlína Woodhams.