Mečiar | My jsme si nevybrali dobu, ve které jsme působili, ta doba si vybrala nás
Dvě postavy porevolučního vývoje Československa, Václav Klaus a Vladimír Mečiar, jsou spojovány především s rozpadem československého státu a vzniku dvou nových - Česka a Slovenska. „Velmi děkuji za dobrou volbu relevantního a doposud bohužel stále neuzavřeného tématu,“ řekl na začátku Václav Klaus, bývalý český prezident.
ORF | yvonne strujič
„Není to typické, že se setkáváme právě zde ve Vídni,“ vtipkoval o znovusetkání s bývalým premiérem Slovenska Vladimírem Mečiarem. „Někdy jsme frustrovaní, že se najdou lidé, kteří se na s velkou zodpovědností provedené a pro obě země výhodné rozdělení Československa stále nedívají s porozuměním, nebo možná pravděpodobněji mu rozumět nechtějí,“ uvedl Klaus.
„Jednu věc jsme ale všichni podcenili. I já, a to především proto, že sám Slovákem nejsem,“ řekl Václav Klaus. „Bylo to 70 let našeho společného soužití, kdy jsme podcenili nacionální otázku a tzv. pragocentrismus. Ukázalo se, že Slováci se s konceptem Československého státu, tak jak byl v roce 1918 zamýšlen, nemohou úplně identifikovat,“ uvedl Klaus některé z důvodu nutnosti rozpadu společného státu. Asymetrický pohled na dva národy jednoho státu, bagatelizace slovenských nároků na větší rovnoprávnost vedly k akcentaci věcí, které, jak řekl Vladimír Mečiar už ve Slovácích „dlho tleli“.
orf | yvonne strujič
„Ani jedna strana nekandidovala jako strana československá, všechny byly podle územního principu. Žádná jiná politická strana, než komunistická, která skončila, nebyla společná,“ připomněl Mečiar.
Debata Klaus - Mečiar ve starých kolejích
Oba pánové si důvody, proč k rozdělení Československa muselo dojít, byli neochvějně jisti. Každý z nich vypíchl jiné aspekty, oba se ale vzájemně doplňovali a vyměnili si slova chvály a respektu. Tak jako už v jedné letošní debatě na toto téma v Praze.
"70-80 procent kompromisních řešení delegace nechávaly na nás - „nech sa oni dvaja dohodnú". Výsledek těch rozhodnutí jsme samozřejmě potom vždy oznamovali, a delegace přebíraly, ale ne vždy chtěly přebírat zodpovědnost,“ řekl Vladimír Mečiar.
„Naše jednání byla sice bolestná a zdlouhavá, ale rozhodně korektní,“ dodal Klaus.
Prečo mají být Češi a Slováci spolu? A jak má toto spolužití vypadat?
„Kdyby bylo referendum, mělo by jen deklarativní účinek, ale neznamenalo by to ani rozdělení, ani vznik nových států ani rozdělení majetku,“ tvrdil Vladimír Mečiar. Československo mělo asociační dohodu s Evropskou unii, kde bylo podmínkou, že pokud rozdělení proběhne pokojně, Evropská unie přijme oba státy a bude se k nim chovat rovnoprávně.
„My jsme si nevybrali dobu, ve které jsme působili, ta doba si vybrala nás. I Češi i Slováci svěřili hodně z vlastní budoucnosti do našich rukou. Vytvořili jsme něco, co pomáhá jedněm i druhým. Dnes můžeme říct, že jsme se si daleko bližší a nemáme žádné zásadní problémy mezi sebou. Ale tuto perspektivu přejeme i jiným. A Evropa bude potřebovat na toto odpověď. Právě proto, že je konfrontována s mnohými podobnými problémy, ale nemá podobná řešení,“ uzavřel Mečiar.
orf | yvonne strujič
„Role Německa v rozdělení? Absolutně žádná, naštěstí absolutně žádná,“ odpověděl bývalý politik Klaus na dotaz z publika. Expremiéři se shodli, že v současnosti by světové velmoci, v roce 1992 oslabené a zaměstnané svým vlastním překotným vývojem, mírumilovné rozdělení československého státu přinejmenším zkomplikovaly.
Link
12.12.2017 | Klaus a Mečiar vzpomínají na rozdělení Československa bez sentimentu
9.10.2017 | Janýr a Libanský: Čechoslováci se nechtěli dělit
25.09.2017 | Vídeňští Češi a Slováci 25 let po rozpadu Československa
22.8.2017 | Rozdělení, ale stále dobří přátelé | Češi a Slováci 25 let poté
Text: Tereza Chaloupková