70 let od komunistického převratu | Poslanec za KSČM odstoupil z postu šéfa komise pro kontrolu bezpečnostních sborů

Takzvaný „vítězný únor“ se datuje na 25. února 1948. Minulou neděli uplynulo 70 let od převratu, který bývalé Československo uvrhl do 40 let trvající nesvobody a totality. Současné politické dění se s jeho odkazem stále musí vyrovnávat.

"Právě se vracím z hradu od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20. února tohoto roku. A současně jsem prezidentovi navrhl seznam osob, kterými má být vláda doplněna a rekonstruována. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak jak byly podány, přijal. "Tato slova tehdejšího premiéra a předsedy Komunistické strany Československa (KSČ) Klementa Gottwalda, budoucího prvního dělnického prezidenta, odezněly před 70 lety na pražském Václavském náměstí 25. února 1948 a odstartovaly proces, který dnes už bývalé Československo změnil na totalitní stát, v němž měla vedoucí postavení KSČ.

Tehdy

Tehdejší československý prezident Edvard Beneš oslabený nemocí přijal demisi 12 nekomunistických ministrů pod nátlakem nejen komunistických politických představitelů, ale také z obav vojenského občanského konfliktu, protože komunisté vytvořili vlastní ozbrojené složky - Lidové milice.

Plán komunistů převzít moc v Československé republice (ČSR) začal po parlamentních volbách v roce 1946, v nichž získali 40 procent hlasů a předsedou československé vlády se stal Klement Gottwald. Komunisté převzali moc nad bezpečnostními složkami ve státě, které vydatně používali ve svůj prospěch. Ať už to byla takzvaná krčmaňská aféra, pokus o atentát na tři aktivní demokratické politiky na podzim roku 1947, nebo zbavení mocenských pozic Demokratické strany (DS) na Slovensku, na základě odhalení fiktivního státního spřažení.
Pád vlády se však nekonal, právě naopak. Komunisti se uzmuli vládních otěží velmi pevně a nepustili je na dalších 40 let.

Dnes

I proto je současná situace kolem určení šéfa Sněmovní komise pro kontrolu generální inspekce bezpečnostních sborů z jistého pohledu ožehavá. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček se v minulosti podílel na potlačování demonstrací v roce 1989, prohlásil však, že svého působení v SNB nelituje. Právě jeho minulost části sněmovny vadí.

Bývalý policista Ondráček byl do čela komise, která dohlíží na GIBS, zvolen na třetí pokus tento pátek. GIBS vyšetřuje zločiny policistů, celníků či dozorců. Volba vzbudila kontroverze kvůli Ondráčkově minulosti i kvůli tomu, že neprojevil lítost za svůj podíl na násilném potlačování demonstrací za totality, připomíná ČTK.

Novinářům v pátek po svém zvolení Ondráček řekl, že pracoval jako stovky dalších policistů a že žádné zákony neporušil.
„Je to velmi smutná věc, když tu máme komunistu, který zasahoval proti demonstrantům, vůbec nijak tuto věc nereflektuje a máme ho v čele bezpečnostního orgánu Poslanecké sněmovny," komentoval před novináři Ondráčkovo zvolení lidovec Marek Výborný. Fakt, že Ondráček bude předsedou komise, která dohlíží na činnost policie, je podle něj skandální.

Tuto pozici zaujala i část veřejnost, která vyšla na náměstí větších měst a dala najevo své znepokojení. V pondělí večer demonstrovali po celé republice lidé proti zvolení poslance Zdeňka Ondráčka.

Odstoupení Ondráček zdůvodnil obavou o rodinu

Včera Zdeněk Ondráček před sněmovnou oznámil svou rezignaci na post předsedy komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Zdůvodnil to obavou o svou bezpečnost i bezpečnost své rodiny. „Neodstupuji z funkce na základě toho, že by tady bylo pár křiklounů na ulici, ale proto, že jsem vyhodnotil bezpečnostní situaci svoji a mé rodiny,“ uvedl poslanec Zdeněk Ondráček z KSČM.

„Ohlášenou rezignaci pana Ondráčka vítáme jako splnění toho, oč usilovala naše petice i včerejší (pondělní) protestní shromáždění po celé zemi. A je skvělou zprávou, že ozvat se proti návratu komunistů k moci má smysl,“ sdělila v úterý organizátorka jedné z demonstrací Lucie Kohoutová Radiožurnálu.