Maturitní a reprezentační ples školy Komenský v duchu vzájemné sounáležitosti

Magazíny české a slovenské národnostní skupiny v Rakousku, Rádio Dráťák a Dia:tón, se dnes večer věnují Reprezentačnímu a maturitnímu plesu české a slovenské větve v Rakousku. Jeho organizátoři znovu vyzvali na taneční parket do překrásných prostor Parkhotelu Schönbrunn.

On demand | Rádio Dráťák | Rádio Dia:tón | 26.2.2018

Yvonne Strujić a Pavla Rašnerová zavedou posluchačky a posluchače na plesovou noc, kterou žačky a žáci zahájili tradiční polonézou. Také noví diplomatičtí zastupitelé obou zemí, velvyslanec Slovenské republiky Peter Mišík a velvyslankyně České republiky Ivana Červenková, přivítali hosty národnostních skupin. „Já bych chtěla říct, že krajané patří mezi součást zahraniční politiky České republiky, kdy my se snažíme ze všech sil jim pomáhat bohužel s prostředky, které máme k dispozici. Snažíme se, aby Česká republika šířila své dobré jméno v zahraničí, ale ne vždy ty finance jsou dostačující, proto přirozenými spojenci v zahraničí jsou krajané – krajané a jejich děti. Rakousko patří se svými krajanskými spolky k naprosté raritě. Já můžu říct, že v Kanadě je celkem tolik spolků jako tady. Mezi nimi Školský spolek Komenský hraje velice významnou roli, protože tím, že předává kulturní znalosti o České republice, tak jí pomáhá udržovat identitu v zahraničí a pomáhá vlastně vychovávat budoucí bilingvální elitu, která může přispět v porozumění mezi národy,“ pronesla Červenková v rámci svého slavnostního projevu.

Maturitní a reprezentační ples školy Komenský je jedním z mnoha propojení mezi slovenskou a českou národnostní skupinou ve Vídni. Právě tyto dvě národnostní skupiny, u kterých existenci dalších generací zabezpečuje hlavně škola Komenský, trpí už roky pod nátlakem asimilace většinové společnosti a bojují za svou existenci.

Ředitelka školy Komenského Helena Huberová předala během večera společně s třídní učitelkou Evou Zauchner 12 maturitních šerp 12 statečným. Pro Evu Zauchner to byla již třetí maturitní třída. Vždy ji těší, že může mladé lidi doprovázet během jejich tak důležitého životního období. Přeje jim hodně štěstí a aby se jim podařilo uskutečnit všechny jejich sny, prožít v životě hodně šťastných okamžiků a také aby si ze školy odnesli pěkné vzpomínky a rádi vzpomínali na dobu, strávenou na škole.

V letošní maturitní třídě 8.ORg se sešlo 8 česky a 4 slovensky studujících. Helena Huberová, ředitelka školy Komenského, se k ní vyjádřila následujícími slovy: „Je to velice angažovaná třída, velice příjemná. S paní prof. Zauchner zažili opravdu hodně, navštívili různá města, každý rok jezdili na nějaké výlety a teď se opravdu pečlivě připravovali na jejich maturitní ples. Myslím, že to berou velice zodpovědně a že už se těší samozřejmě. Maturitní zkouškou končí pobyt u nás ve škole, někteří po dvanácti, někteří dokonce po čtrnácti letech, protože jsou už od mateřské školky u nás.“

Dvě evropské smlouvy, které Rakousko podepsalo a které vznikly na základě Evropské rady k ochraně národnostních menšin, jsou rámcovou úmluvou k jejich ochraně a evropskou chartou menšinových jazyků. Poté, co rakouská vláda až do dnešního dne viditelně ignorovala úpravu smluv, národnostní menšiny Evropy se před pár lety spojily a iniciovaly společnou chartu na podporu práv národnostních menšin „Minority SafePack“.

Počet žáků se na škole Komenský blíží k číslu 600, což jen dokazuje, že je o výuku i v menšinových jazycích stále větší zájem. Jediné, co se ještě nedaří, je zákon, který by garantoval financování této instituce. Česká a slovenská menšina o něj poslední roky bojuje velmi intenzivně a své požadavky budou v dohlednu předkládat nové vládě.

Karl Hanzl, který působí na pozici předsedy Školského spolku Komenský již 25 let, občanské iniciativě Minority SafePack fandí a také věří, že se podaří posbírat dostatek podpisů, ale v jeho možném pozitivním výsledku nevidí až tak rapidně velký zlom: „Já jsem o tom přesvědčený, že to musí vycházet z Rakouska. Já si od Evropské unie především v této otázce tolik neslibuju a věřím ale v to, že solidární akcí všech národnostních menšin se nám podaří tato otázka školní výuky poslat na kolej, která by to zajistila finančně... V průběhu asi 20 let jsme zažili pět komisí Evropské rady, která evaluovala situaci. Situace je pořád stejná. Ten tlak, který může vyvinout Evropa na základě zákonů a podepsaných smluv je vlastně v tomhle malá a minimální.“

Národnostní menšiny chtějí dosáhnout zákonu o soukromých školách autochtonních menšin. Dle slov Hanzla je tento zákon velmi blízko usídlený od zákona soukromých náboženských škol, které náležejí náboženským seskupením. Ten již existuje. Hanzl nepočítá s tím, že by Rakousko převzalo menšinové školství do své vlastní správy jako je to v Korutansku pro Slovince a v Hradsku pro Maďary a Chorvaty.

Minulý týden byly konstituovány poradní sbory všech národnostních menšin, které teď mají nové vedení do roku 2022. „Ve čtvrtek 22.2. se konala porada všech jejich zástupců a byly dohodnuty tři masivní kroky jak s ministrem Blümelem, tak s ministrem Faßmannem – zvýšení financování, zákon o školách autochtonních menšin a to třetí je rezoluce o pravidelném vysílání, půlhodinovém v rakouském rozhlase. Tak taky tam držím palce,“ dodává Karl Hanzl.

Menšinová rada české a slovenské větve v Rakousku je již řadu let spojujícím článkem mezi všemi českými a slovenskými spolky v Rakousku. Důkazem toho je právě dnešní ples jako i práce Pavla Rodta, předsedy Menšinové rady české a slovenské větve v Rakousku.

Občanské iniciativě Minority SafePack se zatím podařilo pouze ve dvou státech dosáhnout potřebného množství podpisů, a sice v Maďarsku a Rumunsku. Některé státy se potřebné hranici již blíží. Pavel Rodt v ní také nevidí až tak širokou možnost pro národnostní menšiny: „Já si myslím, je to takový popud navenek, je to viditelné, ale že by to mělo nějakou váhu nebo právní, tak to jsem velice opatrný. Nedá se z toho bohužel odvézt nějaké právo či následky a to je právě ta nevýhoda. Je to hezký, že nám všichni fandí, ale když se nic nezmění v těch okolnostech, tak z toho bohužel nic nemáme.“

Co se týče dvou již dříve zmíněných smluv, podepsaných Rakouskem, tak byly podepsány „s tím, že tam každý stát mohl vybrat aktivity, které podporuje a Rakousko si vybralo to, co už stejně podporovalo,“ dodává Rodt. V případě Čechů a Slováků šlo především o školku. Pavel Rodt necítí, že by byly ze strany EU velké šance změn ve prospěch národnostních menšin, spíše Evropská rada by mohla mít jisté slovo. Když ve Vídni zasedá, tak se setkává i s poradními sbory. Každopádně pokud Rakousko nepřistoupí na to, co by žádala, situace se nemění.

V roce 2001 byli ve vládě černí a modří a právě v té době došlo k posunu situace národnostních menšin. Ty byly zakotveny v odstavci osm ústavního práva. Důvodem je podle Rodta fakt, že „Rakousko bylo pod tlakem, protože měla vládu, která byla spíše doprava.“

„My zkoušíme furt. Pořád. Každý den, každý týden, každý měsíc, každý rok a občas se trochu něco pohne. Uvidíme no,“ říká na závěr odhodlaně Pavel Rodt.

Všem letošním maturantkám a maturantům přejeme hodně štěstí u maturit!

Kulturní tipy

České centrum ve Vídni ve spolupráci s Rakousko-českou společností pořádá ve čtvrtek, 1. března, literární večer o rakousko-americkém spisovateli, rodákovi z moravských Popic na Znojemsku, Charlesi Sealsfieldovi. Pro mnohé je známý také pod svým vlastním jménem Karl Anton Postl. Začíná se v 18:30 v Herrengasse 17, v prvním vídeňském okrese.

V úterý, 6. března, v 17.00 hod. se můžete těšit na přednášku „Aufnahme und Abschub. Die Sudetendeutschen in Niederösterreich 1945/46“ / „Přijetí a odsun. Sudetoněmci v Dolním Rakousku v letech 1945/46“, a sice v prostorách knihovny Niederösterreichische Landesbibliothek v Sankt Pölten. Po přednášce Niklase Perziho z Centra pro výzkum migrace se můžete nechat provést po výstavě „Pomalu začalo být zase dobře. Vyhnanci vypráví o nuceném odchodu, příchodu a životě v novém domově.“ Výstava trvá až do 9. března.

Galerie auf der Pawlatsche připravuje výstavu s tematikou „Brno. Moravský Manchester“. Brno v 19. století patřilo k nejdynamičtějším průmyslovým městům Habsburské monarchie. Tento proces zarazila druhá světová válka – likvidace Židů a vyhnání německy mluvících obyvatel. Jde o fotografie Gera Fischera, zakladatele samotné galerie Na Pavlači, pořízené mezi lety 2015-18. Výstavní prostory galerie naleznete v Altes AKH, na vídeňské slavistice, v Spitalgasse 2-4. Vernisáž se koná ve středu 7. března v 18:30.

Link

Maturitní a reprezentační ples 2018 | Školský spolek Komenský