Jak dobře se vídeňští Češi integrovali?

V novoročním vysílání rádia Dráťák si nejprve připomeneme letošní výročí vzniku Československa a osobnost jeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Také představíme nový sborník Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku s názvem „Vídeňští Češi 1945-2015. Příklad zdařilé integrace?“. Jedním z jeho autorů je host pořadu Richard Basler.

On demand | Rádio Dráťák Magazín | 1.1.2018

Richard Basler

orf | pavla rašnerová

Richard Basler

Rádio Dráťák Magazín
1.1.2018 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

Tatíček Masaryk ve Vídni

Neodmyslitelné stopy za sebou nechal Tomáš Garrigue Masaryk také ve Vídni, obležené mnoha krajany. Přišel sem v roce 1869, dodělal si maturitu na Akademickém gymnáziu a poté začal studovat filozofii na Vídeňské univerzitě. O několik let později se dokonce stal i předsedou Akademického spolku ve Vídni. Jeho spojení s vídeňským životem bylo hned na třech úrovních – pracovní, politické a samozřejmě i krajanské.

Gedenktafel Akad. Gymnasium, Wien, Beethovenplatz

Rainer Lenius

Pamětní deska na budově Akad. gymnázia, Vídeň, Beethovenplatz

Masaryk působil na Vídeňské univerzitě jako soukromý docent a jeho vědecké studie jsou dodnes velmi populární, často zájmem vědeckých výzkumů. Byl také poslancem ve vídeňském parlamentu za Mladočeskou stranu. Jako prezident Československa měl velký vliv na vztahy v Rakousku. „Ještě dnes má vliv na českou národnostní menšinu, možná větší než na občany České republiky,“ uvedl Richard Basler, sociální historik a ekonom, místopředseda Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku, působící také ve Vídeňské pracovní společnosti pro otázky národnostních skupin ARGE Volksgruppen.

Začleňování Čechů a Slováků v Rakousku

Letos na podzim vyšla nová, v pořadí již druhá dvojjazyčná vědecká publikace několikačlenného týmu autorů „Vídeňští Češi 1945-2015. Příklad zdařilé integrace?“. Kniha objasňuje otázky, co se stalo s migranty, tedy uprchlíky z Československa, především z let 1966-1983, jak se jim v Rakousku dařilo a do jaké míry u nich došlo ke zdařilé integraci. Publikace nenaskýtá jen pohled do sociologicky teoretických a historicko-faktických částí tématiky, ale i „orální historie“. Díky ní máme možnost nahlédnout do příběhů několika osudů lidí, kteří se právě v tomto období ocitli v Rakousku a zde začal jejich nový život plný výzev.

Die Wiener Tschechen 1945-2015. Ein Beispiel für gelungen Integration?

Wien - Praha – České kulturněhistorické centrum / KLP - Koniasch Latin Press

Publikace je výsledkem dlouholetého projektu, jehož součástí byly také rozhovory s očitými svědky. Z původního záměru 68 rozhovorů jich nakonec bylo vybráno 19. Autoři sborníku se zaměřili na období let 1966-83, jelikož do roku 1966 žádalo o azyl v Rakousku jen pár set lidí. Studie je zaměřena na ty, jež z politických a ideologických důvodů odešli a pro něž se Rakousko stalo novým domovem. Mezi lety 1968 až 89 žádalo o azyl v Rakousku z řad československých občanů okolo 39 000 lidí, ale jen zhruba čtvrtině bylo nakonec uděleno rakouské občanství. Tři čtvrtiny lidí odešly dále do zahraničí. „Je nezbytné, aby i politika aktivně pracovala na odbourávání stereotypů. V jako každé oblasti by mělo být vše transparentně prokazatelné a založené na realitě,“ tvrdí Richard Basler.

Celý rozhovor s hostem si poslechněte v rádiu Dráťák. Pořadem vás provede Pavlína Woodhams. Téma připravila Pavla Rašnerová.

Link