Věstonická venuše a jiné poklady

Moravské zemské muzeum v Brně slaví letos 200 let své existence. Do Českého centra ve Vídni zavítala v říjnu kurátorka Eleonora Jeřábková, která návštěvníkům vyprávěla o úctyhodné historii druhého největšího i nejstaršího muzea v České republice a představila jeho současné výstavy.

On demand | Rádio Dia:tón | 4.12.2017

Když 29. července roku 1817 rakouský císař František I. souhlasil se vznikem instituce, která měla nést jeho jméno - Františkovo muzeum, asi netušil, že se muzeum dožije kulatého dvousetletého výročí. Založení muzea na počátku 19. století spadá do doby, kdy raně liberální zásady osvícenského myšlení přinesly uvolnění v duchovní, hospodářské a společenské oblasti. „Muzeum pokračuje v tom, co mu bylo dáno do vínku úplně na počátku,“ uvedla Eleonora Jeřábková z Moravského zemského muzea.

U zrodu muzea stál osvícenský vzdělanec Hugo František Salm-Reifferscheidt, hrabě Josef Auersperg, gubernátor Antonín Bedřich Mitrovský a moravský osvícenec a národohospodář Christian Carl André. Za podstatnou část materiálního dědictví, které muzeum odkáže budoucím generacím, vděčí sběratelské vášni svých spolupracovníků, kteří muzeu darovali, prodali nebo odkázali své sbírky.

Kromě celé řady vzácných exponátů se Moravské zemské muzeum pyšní jedním světovým unikátem - nejznámější památkou paleolitické kultury a patrně nejstarší soškou z pálené hlíny na světě Věstonickou venuší. 11 centimetrů vysokou sošku nahé ženy nalezl tým známého archeologa Karla Absolona v roce 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Je fascinujícím dokladem umění tehdejšího člověka. Podle odborníků je stará až 29 tisíc let.

Moravské zemské muzeum mapuje však také dobu poměrně nedávnou, a to v Centru kulturně politických dějin 20. století. „Vděčíme za to spisovatelům a disidentům kolem Pavla Kohouta, který přišel s myšlenkou archivu pro literaturu doby normalizace,“ tvrdí Jeřábková. Výstava představující Centrum kulturně-politických dějin 20. století v rámci letošního výročí Moravského zemského muzea se zaměřuje například na dokumenty týkající se Charty 77, návštěvníci si mohou prohlédnout ukázky exilových knih a periodik, zakázané samizdatové literatury i materiálů ohledně ilegálních bytových seminářů. Je zde uložen také archiv Jiřího Gruši.

Široké rozpětí muzea

Nejstarší součástí Moravského zemského muzea je tzv. Biskupský dvůr, získaný od olomouckého arcibiskupství krátce po vzniku muzea v roce 1818. V současné době lze v tomto komplexu budov najít zoologickou výstavu Fauna Moravy. Numismatická expozice Dějiny peněz na Moravě v souborném přehledu zase ukazuje funkci peněz v životě společnosti a dokumentuje vývoj platidel od nejstarších dob až po 20. století. Expozice Pravěk Moravy podává přehled o vývoji osídlení od prvního výskytu člověka do období před příchodem Slovanů. Velká Morava dokumentuje zase vývoj slovanského osídlení v 6.-10. století a výstava Morava ve středověku charakterizuje změny na tomto území po zániku Velkomoravské říše.

Turisté většinou nevynechají návštěvu Památník Leoše Janáčka v Brně se zahradním domkem světoznámého skladatele. Významnou budovou, kterou také spravuje MZM, je Palác šlechtičen ze 70. let 17. století. Moderní Pavilon Anthropos nabízí stálé expozice s názvy „Morava lovců a sběračů“, „Nejstarší umění Evropy“, „Příběh lidského rodu“ nebo „Primáti naše rodina“. Moravské zemské muzeum zastřešuje také třeba oddělení dějin hudby, divadla či literatury, entomologické, zoologické i botanické oddělení. Pod svou správou má ještě také slavnou Bibli Kralickou, jejíž památník byl otevřen v roce 1969 v Kralicích nad Oslavou.

Za posledních 10 let navštěvovalo stálé expozice i krátkodobé výstavy MZM průměrně 160 tisíc lidí ročně.

Pořadem vás provede Pavlína Woodhams. Na tématu spolupracovala Tereza Chaloupková.