Jak přišli Moravané do Hürmu

V nové publikaci „Von Mähren nach Hürm. Tschechische Migration und Remigration in der Region Hürm zwischen 1890 und 1930“, se dozvíte příběhy mnoha zemědělských rodin, které se přistěhovaly do dolnorakouské centrální oblasti okolo St. Pölten. V magazínu Dráťák představí knihu jeden z autorů Niklas Perzi.

On demand | Rádio Dráťák | 27.11.2017

Publikace vzešla z projektu Tschechinnen und Tschechen in Hürm. „Pro nás to byl zajímavý objev, že se Češi nepřistěhovali pouze do Vídně či velkých průmyslových oblastí, ale že přišli i jako sedláci sem,“ uvedl Niklas Perzi z Centra pro výzkum migrace. Jednalo se přibližně o 200 rolníků z Moravy. Cílem projektu bylo prozkoumat vzpomínky daných rodin o životě české a sudetoněmecké migrace okolo roku 1900.

Publikace o 180 stranách shrnuje výzkum, který odstartoval v květnu roku 2015 v místním hostinci. Pátralo se po dokumentech a předmětech jako fotky, dopisy, deníky nebo dalších předmětech, které dokumentují život českého obyvatelstva v Hürmu. „Dotazování na životní příběhy byla vedle práce v archivech nejdůležitější složkou výzkumné práce,“ potvrdil Niklas Perzi.

Kronikář a badatel Niklas Perzi se už několik let zabývá dějinami českých zemí ve 20. století a jejich vzájemné souvislosti s Rakouskem. První velká vlna reemigrace nastala po skončení první světové války, když se velká část Čechů a Moravanů vrátila zpět do Československa. Druhá etapa nastala po druhé světové válce. Poslední místní rodina odešla do už komunistické rodné země v 50. letech 20. století. Většina pocházela z okolí Uherskohradišťska, Hané nebo severovýchodního Slovenska.

Kniha mapující migraci a reemigraci Čechů do regionu Hürm v letech 1890 až 1930 je určena pro širokou veřejnost. Je výjimečná i přímým svědectvím pamětníků, a tudíž cennou kronikou pro další generace.

Pořadem vás provede Pavlína Woodhams. Na tématu spolupracovala Pavla Rašnerová.