Zemřela spisovatelka Ruth Bondyová | Díky ní je Čapek i Hašek přeložen do hebrejštiny

Ve věku 94 let zemřela izraelská novinářka, spisovatelka a překladatelka českého původu Ruth Bondyová. V Izraeli byla Bondyová známá hlavně jako sloupkařka ze stránek páteční přílohy jednoho z nejčtenějších izraelských deníků Davar.

Narodila se v Praze jako součást velké židovské rodiny. Navštěvovala německou školu a tam objevila svou lásku k literatuře, zejména k Franzi Kafkovi. Jako pražská Židovka Bondyová za války prošla terezínským ghettem, rodinným táborem v Osvětimi i Bergen-Belsenem, kde ji osvobodili Britové. 25 z jejich příbuzných se stalo oběťmi holokaustu.

V roce 1948 se odstěhovala do Izraele, kde zahájila svou kariéru. Během třiceti let přeložila asi 40 děl české literatury do hebrejštiny, včetně Dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška, Fimfárum od Jana Wericha, většinu děl Karla Čapka, Milana Kunderu a Bohumila Hrabala. V Izraeli obdržela několik ocenění a byla první ženou-publicistkou, jíž byla udělena v zemi prestižní Sokolovova cena.

Ruth Bondyová

ČTK | Spiegel.de

Mezi její autorskou tvorbu patří biografie „Potulné kořeny“ (2010), „Jakob Edelstein“ (2001), „Víc štěstí než rozumu“ (2003) nebo soubor vzpomínkových povídek „Drobné útěchy“ (2008).

O dědictví holokaustu říkávala: „Jak přežíváme? Ve studiích, v příbězích, básničkách, všude se objevuje motiv onoho pocitu viny, kterým přeživší holokaustu trpí každý den svého života: že přežili, zatímco jejich svět byl zničen. Ale jakkoliv se sama snažím ponořit do svých temných hlubin zkušenosti z šoa, nenacházím v nich pocit viny z toho, že jsem zůstala naživu. Naopak, cítím radost z každého dalšího dne a touhu nepromarnit čas, který mi zůstal. Cítím bolest ze ztráty, dluh vůči těm, kterým se nedostalo záchrany, ale nikoliv vinu."
Ruth Bondyová zemřela 15. listopadu ve svých 94 letech.