Den válečných veteránů | Vzpomíná se na hrdiny od Dunkerku i na současné vojáky

V sobotu si celý svět připomíná Den válečných veteránů. Oběti a účastníky válek si i v Praze na Vítkově připomněli lidé společně s vojáky a politiky slavnostním aktem pod jezdeckou sochou Jana Žižky za účasti čestných jednotek a historických praporů. Věnce se pokládaly i v jiných českých městech.

Na veterány se ve světě vzpomíná v den, kdy před 99 lety vstoupilo v platnost příměří, kterým byly ukončeny boje první světové války. Zatímco v cizině, především v některých anglicky mluvících zemích nebo ve Francii, má svátek široký společenský ohlas, v Česku stále moc připomínán není. Oficiálně se zde slaví od listopadu 2001.

Ministr obrany Martin Stropnický při letošním slavnostním aktu

Český rozhlas | Michal Kamaryt

Na pražském Vítkově udělil ministr obrany Martin Stropnický (ANO) vysoká resortní vyznamenání. Na Moravském náměstí v Brně mohli lidé k poctě obětí a účastníků válek zapíchnout do trávníku dřevěné křížky s vlčími máky. V Hradci Králové odhalili bustu velitele jednoho z nejúspěšnějších československých paravýsadků Josefa Šandery, v Olomouci opravený památník Osvobození Rudou armádou.

Veteránů z druhé světové války žije v současné době kolem 530, ještě před dvěma lety jich bylo přes 800. Novodobých veteránů ke konci října armáda eviduje přes 13 tisíc.

Filmový Jan Žižka bojoval také ve skutečném životě

V Česku je jedním z nejslavnějších navrátilců z bojišť herec Zdeněk Štěpánek. Filmový Jan Hus a Jan Žižka své dospívání prožil na ruské frontě a až po letech se dokázal o své vzpomínky podělit. Zdeněk Štěpánek narukoval v zimě 1915 a už v létě na haličské frontě poznal válku zblízka. Jeho syn Petr říká, že Zdeněk Štěpánek v období komunismu o svých vzpomínkách velice nerad mluvil. Za války si prý dokonce sehnal cyankáli a chtěl se zabít, ale bylo prošlé a neúčinkovalo.
Až do své smrti se Štěpánek scházel s partou kamarádů z legií – říkali si „bráškové“ a patřil k nim i pozdější prezident Ludvík Svoboda. Právě dobrovolníci, kteří bojovali proti Rakousku-Uhersku, pomáhali založit suverénní československý stát.

Váleční veteráni nejsou jen pamětníci

Novodobé válečné veterány česká veřejnost ne vždy vnímá pozitivně, podle vojenského historika Eduarda Stehlíka se ale situace mění. Na prvním místě je Afghánistán, dále Kosovo a Irák. To jsou místa tří vojenských konfliktů, ze kterých pro českou armádu vzešlo vůbec nejvíc novodobých veteránů.

Slavnostní akt na pražském Žižkově

Český rozhlas | Michal Kamaryt

Jedním z nich je i vojenský pozorovatel plukovník Pavel Štěpánek. Většina novodobých veteránů stále slouží, někteří ale mají problém začlenit se po návratu z mise zpátky do běžného života. „Na misi v Jugoslávii jsem strávil zhruba dvaadvacet měsíců,“ vzpomíná někdejší vojenský pozorovatel plukovník Pavel Štěpánek. Na dovolenou do Chorvatska po svých zážitcích rozhodně nejezdí. O nich ale nikdy nikomu nevyprávěl. „Těžko se o tom mluví, protože kdo tu situaci nepoznal, těžko pochopí, jak se dokážou lidé chovat sami mezi sebou – i lidi, které člověk potkával na ulici,“ říká Štěpánek.