Rakouské volby | Sociální demokraté druzí, Svobodní třetí

Sociální demokraté (SPÖ) kancléře Christiana Kerna skončili v nedělních předčasných parlamentních volbách v Rakousku na druhém a nikoliv až na třetím místě, jak se zdálo z prvních předběžných výsledků. Vyplývá to z předběžných konečných výsledků, které v noci na úterý zveřejnilo rakouské ministerstvo vnitra po započítání více než 750 tisíc korespondenčních hlasů.

Ani nyní nejsou sice ještě započítány všechny odevzdané hlasy, na pořadí stran se podle agentury APA ale už nic nezmění.

Během pondělí ale okrskové volební komise k výsledkům z volebních místností připočítaly i hlasy z korespondenčního hlasování. Těch bylo letos rekordních téměř 759 tisíc.

Díky lidem, kteří si zvolili právě tuto formu hlasování, se tak SPÖ nakonec dostala na druhou příčku před FPÖ. Na prvním místě se nic nemění.

Sčítání hlasů nicméně stále není hotové. Ve čtvrtek ještě budou jednotlivé zemské volební komise sčítat hlasy těch lidí, kteří se rozhodli volit jinde než v místě svého trvalého bydliště. Takových hlasů je ale už jen 36 tisíc a na pořadí stran se tak podle agentury APA již nic nezmění.

Zvítězili lidovci v čele s Kurzem

Předběžné konečné výsledky se započtením hlasů ze všech forem hlasování by mělo ministerstvo vnitra oznámit ve čtvrtek. Konečný úřední výsledek bude znám 31. října. Nový parlament se sejde 9. listopadu.

Nejvíce křesel v nové Národní radě obsadí lidovci dosavadního ministra zahraničí, jednatřicetiletého Sebastiana Kurze. Podle nyní zveřejněného předběžného výsledku získali 31,5 procenta hlasů a 62 mandátů v 183 členné sněmovně. V barvách SPÖ, která získala 26,9 procenta hlasů, v parlamentu usedne 52 poslanců, za FPÖ, která dostala jen o devět desetin procentního bodu méně, 51 zákonodárců.

Kurz chce například omezit imigraci do Rakouska, zrušit islámské školky, uzavřít vnější hranice Evropské unie nebo vracet migranty zachycené ve Středozemním moři do Afriky a snížit státní příspěvek žadatelům o azyl z 840 eur na 560 eur. Kritizoval politiku „otevřených dveří“ Angely Merkelové a sám rád zdůrazňuje, že byl jeden z mála rakouských politiků, kteří nepřišli před objektivy fotoaparátů a kamer vítat uprchlíky na vídeňské hlavní nádraží.

Hodlá také snížit daně z příjmu právnických osob a je proti rozšiřování eurozóny, protože se obává opakování řecké ekonomické krize. Poměrně tvrdou linii drží i například proti vstupu Turecka do EU. Pokud by se tak mělo stát, je prý připravený jeho vstup zablokovat.

Trojici jmenovaných stran, která bude Rakušany v příštích pěti letech reprezentovat v Národní radě, doplní liberálové z NEOS, již získali 5,3 procenta hlasů a obsadí deset křesel, a Kandidátka Petera Pilze, která se 4,4 procenty těsně překonala čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Zelení, kteří měli dosud v Národní radě 24 poslanců, zůstali se 3,8 procenty hlasů před branami parlamentu.

Volební účast podle ministerstva vnitra po vyhrocené volební kampani dosáhla 79,4 procenta. Po započtení zbylých 36 tisíc hlasů by podle agentury APA mohla dokonce atakovat hranici osmdesáti procent.

15.10.2017 Van der Bellen pověří Kurze sestavením vlády