Aktuálně | Téma těžby lithia vyvolává diskuze

V Česku, především na Cínovci, jsou podle odhadů tři procenta světových zásob lithia. Přípravy na těžbu, která začne nejdříve za několik let, ale i aktuální politickou situaci komplikuje politický spor mezi hnutím ANO a sociální demokracií o memorandu, které ohledně těžby lithia uzavřel ministr průmyslu a obchodu za ČSSD.

Jiří Havlíček(ČSSD) podepsal na začátku října memorandum o porozumění s australskou firmou European Metals Holdings (EMH).
Cílem memoranda je podpora a usnadnění budoucí spolupráce v oblasti průzkumu a těžby lithia, při jeho průzkumu i zpracování. Memorandum je tedy deklarací spolupráce.

V Krušných horách je celosvětově páté největší naleziště tohoto kovu. I proto je z těžby lithia najednou velmi politicky ožehavé téma, zástupci jendotlivých stran sporu se patrně snaží nahnat ještě nějaké body před víkendovými volbami do Poslanecké sněmovny.

S těžbou lithia, které se využívá při výrobě baterií, by mohl australský investor začít v Krušných horách v roce 2022. Plánuje dobýt za 21 let 37 milionů tun rudy. O lithium je velká poptávka hlavně v souvislosti s moderními technologiemi. Důležité je i pro další ekologizaci hromadné dopravy, ve které je lithium složkou akumulátorů pro elektromobily.

Těžba, ilustrační foto (V případě těžby lithia na Cínovci by se jednalo o hlubinou těžbu)

Český rozhlas | Tomáš Adamec

Ústecký kraj by se tak dostal do světové špičky. Alespoň co se týče zásob lithia. Ačkoliv je toto téma známé už od dubna tohoto roku, politicky se jej podařilo ochopit až teď, těsně před volbami. Zrušení memoranda, které navrhovalo ANO, vláda minulou středu zamítla. Z podnětu KSČM o lithiu v pondělí mimořádně jedná Sněmovna.

Australská společnost, se kterou ministerstvo průmyslu a obchodu podepsalo memorandum o porozumění „se přihlásila k našemu záměru, a to prioritně zpracovávat vytěženou rudu na území České republiky, což je jeden z hlavních cílů ministerstva průmyslu a obchodu a nové surovinové politiky České republiky,“ uvedl ministr Havlíček.

„Příjem státu ročně by mohl dosáhnout přes 33 miliard korun,“ uvádí se ve studii, kterou si nechala u vysoké školy báňské zpracovat firma Geomet. Ta je ale součástí australského holdingu EMH.

Ekonomické přínosy projektu podle předseda neziskové organizace Good Governance Lukáše Wagenknechta podcenily všechny vlády od roku 2009. První dohoda o průzkumu ložiska byla podepsána už v roce 2010.

rašeliniště Cínovecký hřbet v Krušných horách

Daphne ČR - Institut aplikované ekologie