Rozpočet pro národnostní skupiny se musí zvýšit alespoň dvojnásobně
Serdar Erdost | ORF
„Baustelle Volksgruppenpolitik“ bylo mottem společného výstupu všech zástupců. Národnostní skupiny v Rakousku požadují od budoucí vlády více pozornosti.
Stagnace nového zákona
Bilanci odstupující vlády hodnotí nedostatečně. V rámci odložené modernizace zákona o národnostních skupinách se dále nic neposunulo. „Pokud hrdost na rozmanitost má být brána vážně, tak se k tomu musí zajistit i podmínky,“ vyjádřil se Martin Ivancsics, zastupující burgenlandské Chorvaty. Namísto přátelských slov parlamentních klubů to potřebuje činy.
Serdar Erdost | ORF
„Není to tak, že si něco přejeme,“ ujasnil zástupce korutanských Slovinců, Bernard Sadovnik. Pro požadavky národnostních skupin v Rakousku existují jasné právní rámcové podmínky, a to i na základě mezinárodněprávních smluv. „Neříká se tomu nadarmo právo národnostních menšin,“ zmiňuje dále Sadovnik a pokračuje: „Jsme rakouští státní občané. Nejsme cizinci v naší vlasti.“ Již v probíhajícím předvolebním boji by se proto měly strany k politice národnostních skupin vyjádřit.
Za „stavitele mostů“ v hospodářství označila Ingrid Konrad, zástupkyně Slováků, národnostní skupiny – především po převratu. Emocionálněji se vyjádřil Josef Hollós, zástupce Maďarů: „Co bych si přál já je, abychom si mohli zachovat naši důstojnost.“ Člověk nechce být pouze „trpěn“. „Velkou jednotu“ ve věci vidí zástupce Romů, Andreas Sarközi. Žádoucím by bylo, více se zajímat o situaci domácích národnostních skupin.
Serdar Erdost | ORF
Není to ale jen modernizace zákona národnostních skupin, o co usilují poradní sbory. Dále jde o podporu autochtonních menšin. Její částka „zamrzla“ už delší dobu na 3,6 milionů eur za rok. Podle Sadovnika by jim měl náležet „nejméně dvojnásobek“. Taktéž ale i vícejazyčná média by zasloužila větší podporu, neboť: „Pokud se v národnostní menšině už v daném jazyce nemluví či nepíše, tak zaniká," varoval zástupce korutanských Slovinců.
Serdar Erdost | ORF
V neposlední řadě požadovali zástupci národnostních skupin více podpory v oblasti vzdělávání. Z tohoto důvodu také předkládali své požadavky na politiky právě na bilingválním gymnáziu česko-slovenského Školského spolku „Komenský“. Roku 1912 založená škola staví na základě váznoucího financování už šest let novou tělocvičnu, a to i přes narůstající počet žáků. Předseda spolku Karl Hanzl si proto přeje zajištění a navýšení prostředků.