Rozdělení, ale stále dobří přátelé | Češi a Slováci 25 let poté

Za pár dní tomu bude přesně 25 let, kdy se v zahradě jedné vily v Brně rozhodlo o rozdělení Československa. Bývalí partneři si jsou dodnes blízcí. Dnešní české děti však již potřebují obrázkový slovník, aby porozuměli jazyku Slováků.

Okolo tohoto historického setkání se dodnes nese plno legend. Jisté je jen následující: na konci stálo rozdělení Československa. Mezi předsedy vlády budoucí České a Slovenské republiky, Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem, proběhla 26. srpna 1992 v zahradě pod platanem u brněnské vily Tugendhat několikahodinová diskuze. Saka jsou odložena, výrazy ve tvářích vážné, delegace odvolány.

Poté krátce před půlnocí přichází rozhodující oznámení: „Současný stav není možné udržet,“ oznamuje Mečiar napjatě očekajícím novinářům. Je vypracován první plán k rozdělení Československa: 1. ledna 1993 vzniknou dva státy.

Klaus Meciar rozdeleni Ceskoslovenska

Jef Kratochvíl

Na jedné straně neoliberalista Klaus, podle něhož hospodářské reformy s východním bratrem nepostupovaly dostatečně rychle, na druhé slovenský populista Mečiar. Občané v tomto nemohli spolurozhodovat. V průzkumech se většinově vyjádřili za zachování federace. Podle slovenského ekonoma Vladimíra Vani však přitom v té době platná ústava rozdělení bez předešlého referenda výslovně vylučovala.

Klaus dnes propaguje ono pokojné rozdělení jako vzor pro Brexit. 76letý politik se dokonce nabízí jako vyjednavač mezi Velkou Británií a Evropskou unií: „Tuto roli bych dobrovolně převzal, pokud by mi byla svěřena – mohu to zařídit.“

Na slovenské straně je především zdůrazňováno hodpodářské dohnání své samostatnosti od časů, kdy byla tato část státu považována za méně rozvinutou. Sberbank analytik Vaňo názorně vypočítává: „Ještě v roce 1995 dosáhlo Slovensko dle údajů Eurostatu jen na 48 procent průměru EU (HDP na obyvatele PPP), Česko dosáhlo tenkrát již 76 procent. Do roku 2016 to Slovensko dotáhlo již na 77 procent a Česko na tom bylo lépe o pouhých 11 procent, takže bylo na 88 procentech EU průměru.“

Jak velbloud potkal ťavu

Albatros

Průzkumy i nadále vykazují: Slováci jsou pro Čechy nejbližšími sousedy – a to i naopak. Každopádně po 25 letech došlo k odcizení. Děti mívají potíže s jazykem toho druhého státu. Ilustrátorka Mária Nerádová se do toho pouští s obrázkovým slovníkem pro nejmenší. Název je slovní hříčkou: Jak velbloud potkal ťavu (česky: velblouda).

„Mnoho lidí ze smíšených česko-slovenských manželství mi napsalo, že pro své děti právě takovou knihu potřebovali,“ říká mladá autorka. Jelikož ona sama z jedné takové rodiny pochází, tak ji to nesmírně potěšilo. Studovala ve Zlíně a Bratislavě.

„Děti by neměly sklízet vinu,“ dodává Nerádová. Dnes je to jinak jako dříve v jednom státě; čeští potomci už nemají možnost vidět v televizi dětské pořady ve slovenštině. „V Praze se mi stalo, že jedna holčička vůbec nerozuměla otázce ‚Jak se jmenuješ?’ onoho druhého jazyka – no, do smíchu mi tenkrát moc nebylo,“ přiznává.

Zdroj: dpa