Charta 77: Morální horizont totality

Diplomatická akademie přivítala na své půdě v půlce června hosty, kteří debatovali o významu a odkazu Charty 77. Pozvání přijala například česká socioložka a signatářka Jiřina Šiklová, bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg či herečka Nika Brettschneider. Diskuzním večerem prováděla posluchače historička Jana Starek z vídeňského Wiesenthalova Institutu pro výzkum holokaustu.

On demand | Rádio Dráťák Magazín | 24.7.2017

„Ten čas, kdy jsem směl pomáhat Chartě 77, byl jeden z nejhezčích v mém životě,“ zavzpomínal Karel Schwarzenberg na diskuzním večeru na téma „Myšlenka Charty 77 a její význam po 40 letech“. Žil tehdy v emigraci v Rakousku, když po komunistickém převratu v Československu vláda zkonfiskovala téměř celý majetek jeho rodu. V roce 1984 se stal předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva a dohlížel na dodržování lidských práv nejenom v Československu, ale i v jiných tehdejších socialistických zemích. Na rozdíl od některých svých známých však mohl volně cestovat a předáváním informací pomáhat československým přátelům, vymezovat se vůči režimu a nebýt za to nijak perzekvován.

Nejednou v průběhu večera byl vyzdvihnut význam Vídně jako zdroje a centra svobodných informací, v němž bylo aktivně zapojeno mnoho signatářů. Významnou roli hrál také Ivan Medek, jehož jméno se stalo symbolem Hlasu Ameriky, a rakouská státní pomoc chartistům, v čele s Brunem Kreiskym. „To, že Rakousko takto reagovalo, získalo novou dimenzi v rakousko-českých vztazích,“ míní historička Jana Starek z vídeňského Wiesenthalova Institutu pro výzkum holokaustu, která celý diskuzní večer moderovala.

Součástí programu bylo také promítání dobových reportáží rakouské televize ORF. „Rakousko mělo štěstí, že tu pracovalo několik novinářů, kteří se zajímali o dění v sousedních zemích,“ řekla Jana Starek. O komunistickém Československu a také o Chartě 77 tehdy zpravovala například korespondentka Barbara Coudenhove-Kalergi.

Diskuzního večera se zúčastnil také velvyslanec ČR v Rakousku Jan Sechter, ředitel Diplomatické akademie Wien Hans Winkler či předseda Kulturního klubu Čechů a Slováků Richard Basler. Ti všichni se shodli na jednom: že Charta byla významným morální horizontem.

Podle socioložky Jiřiny Šiklové je Charta dnes už jen historickým dokumentem, patřícím do doby, ve které byla napsaná. „Jisté morální kategorie by však měly být zachovány,“ uvedla Starek.

Téma připravila Tereza Chaloupková. Pořadem posluchače provede Pavlína Woodhams.