Po třech letech ČNB uvolnila kurz koruny

Česká národní banka ukončila devizové intervence, kterými tři a půl roku uměle oslabovala korunu. Bankovní rada České národní banky učinila toto rozhodnutí na začátku dubna. V prvních minutách po ukončení intervencí byl kurz výrazně rozkolísaný. Nyní se pohybuje okolo 26,7 Kč za euro.

Devizové intervence centrální banka zahájila kvůli obavám z deflace s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro na počátku listopadu 2013. Od té doby do konce letošního ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Intervence v řádech stovek miliard korun pokračovaly podle analytiků i v únoru a březnu.

Kurz koruny může při extrémních výkyvech posílit k hranici 26 korun za euro. Vyloučit ale podle analytiků nejde ani krátkodobé oslabení až k 29 korun za euro.

Už v lednu varovali finanční experti, že se konec intervenci blíží a pro běžné obyvatele Česka to bude znamenat, že se nevyplatí držet úspory v zahraničních měnách. Na druhou stranu, jak říká ekonomka Švihlíková: „O letošní dovolené bychom si v zahraničí mohli připadat jako menší žebráci. Konec intervencí asi sníží i náklady domácností na plyn, ropu, elektřinu, elektroniku.“

Nicméně ani samotní obyvatelé, ani experti nejsou v názoru na ukončení oslabování kurzu koruny jednotní. „Rozumím důvodům, proč to udělali. To ale neznamená, že s nimi souhlasím. Já bych do toho nešla,“ řekla pro Český rozhlas ekonomka Ilona Švihlíková. Kurz koruny má prý mnohem větší dopady na makroekonomiku a náš směr pro dohánění vyspělejších zemí. Teď jsme úplně zbytečně ztratili tři roky, kdy koruna měla posilovat! Až se koruna ustálí a vrátí se na kurz 27 CZK/EUR, rázem tím smažeme velkou část konvergence (tj. přibližování k vyspělým zemím). Pořád jsme jen levnou montovnou, což je fundamentálně špatně. Pokud se jim tedy nechceme ještě víc vzdalovat,“ netají se s kritikou ekonomka.

V souvislosti s uvolněním kurzu koruny se taky znovu začalo mluvit o vstupu České republiky do eurozóny, za což lobbují samotné podniky. Byznys stupňuje tlak na politiky, aby Česko co nejdříve přijalo euro. „Do eurozóny musíme vstoupit co nejdříve, což by při dodržení všech lhůt bylo v roce 2021. Kritéria pro přijetí eura splňujeme, jde jen o to, učinit politické rozhodnutí,“ řekl Hospodářským novinám prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Předsedové dvou nejsilnějších politických stran Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš euro za současné situace nechtějí."Jsem proti zavedení eura. Koruna je pro zájmy naší ekonomiky důležitá. V eurozóně bychom dopláceli na státy jako Řecko, které v ní už dávno být nemají," myslí si ministr financí Babiš. Už dříve navíc prohlásil, že by o euru měli Češi rozhodnout v referendu.

To ale nic nemění na závazku z roku 2004 − tehdy Česko při vstupu do EU slíbilo, že euro přijme. Otázkou mělo pouze zůstat, kdy to bude. Předseda vlády Sobotka dlouhodobě zastává názor, že se vstupem do eurozóny není třeba spěchat.