Průzkum | Velikonoce pro Čechy znamenají hlavně příchod jara, náboženský význam zná málokdo

Z průzkumu pro Český rozhlas vyšlo najevo, že Velikonoce jsou pro Čechy příchodem jara a nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Zároveň ale jen třetina dotázaných dokáže vysvětlit, proč se slaví Velký Pátek, který se nedávno v Česku stal dnem volna.

Většina Čechů tráví svátky doma. Náboženský rozměr svátků spíše ustupuje a lidé Velikonoce vnímají nejčastěji jako oslavu příchodu jara. Vnímání lidí nezměnilo ani zařazení Velkého pátku na seznam svátečních dní. Poprvé nemuseli v tento den do práce loni. Zastánci změny tehdy argumentovali například tím, že svátek podpoří rodinný život nebo že Česko mělo jen 13 státních svátků a právě Velký pátek je svátečním dnem i v řadě evropských zemí.

„V křesťanské tradici si připomínáme Ježíšovo Ukřižování. Ježíš byl zrcadlem těm druhým a v podstatě je provokoval, že by měli změnit své smýšlení a z tohoto důvodu by Velký Pátek mohl být dnem volna, aby alespoň lidé, kteří opravdu přemýšlejí o svém životě, měli možnost se otevřít tomuto prostoru lidské svobody," říká biskup Václav Malý.

Češi ale mají o tradici Velkého pátku spíš jen obecné povědomí. V průzkumu podle agentury Median jen třetina oslovených správně uvedla původ tohoto svátku. Správně odpovědělo ukřižování či smrt Ježíše Krista 29 procent z nich. Dalších 11 procent řeklo jinou velikonoční událost spjatou s Ježíšem či křesťanstvím. Průzkum se uskutečnil od 7. do 10. dubna a zúčastnilo se ho 1008 respondentů starších osmnácti let.

Velikonoce v křesťanství platí za nejdůležitější svátky v roce. Na Zelený čtvrtek při mši svaté naposledy zazvoní zvony a zahrají varhany. Velký Pátek je pak dnem přísného postu. Věřící se vyhýbají masu a dosyta se nají jen jednou. V kostele zůstává ticho i na Bílou sobotu, kdy se lidé symbolicky modlí u Kristova hrobu. Zvony a varhany se znovu ozvou až s půlnocí, kdy začíná nedělní Slavnost Vzkříšení. Následuje Velikonoční pondělí, kdy se v Čechách chodí na pomlázku. Chlapci a muži „vypráskají“ své ženské protějšky pomlázkami spletenými z vrbových proutků. Tím si „vykoledují“ zdobená vejce, kraslice a sladkou nadílku. Tato součást Velikonoc je v Česku nejhojněji praktikovanou tradicí, bez ohledu na to, jestli jsou koledníci věřící nebo ne.