Anna Šabatová | Veřejná ochránkyně práv

Anna Šabatová dnes vykonává funkci veřejné ochránkyně lidských práv. Spolu s manželem Petrem Uhlem byli jedni z prvních signatářů Charty 77. V pořadu Rádia Dráťák Magazín vzpomíná na období disentu, řeší postavení menšin ve společnosti, ale vypráví také o své záslužné profesi.

On demand | Rádio Dráťák Magazín | 27.3.2017

Anna Šabatová podepsala Chartu 77 v prosinci 1976. To už byla 3 roky po podmínečném propuštění z vězení, kde byla odsouzena na tři roky pro podvracení republiky za organizování letákové akce k volbám a podíl na šíření samizdatu. Vězněný byl také její muž a otec. Režimem se ale nenechala zastrašit. „Byla to velmi šťastně zvolena strategie. Společenství, které se utvořilo, se odvolávalo jen na dodržování základních lidských práv,“ říká Šabatová o vzniku Charty.

Anna Šabatová vydávala svým i manželovým jménem publikaci Informace o Chartě 77. Byla také spoluzakladatelkou a mluvčí Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných. Založením hnutí tolik významného pro československé dějiny podle ní nepředcházela žádná politická diskuze, ale dva hlavní faktory. Jedním byl proces se skupinou Plastic People of the Universe, a druhým byl v roce 1975 v Helsinkách přijatý Závěrečný akt o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, pod který se tehdejší Československá vláda podepsala, a jehož usnesení ale nedodržovala.

„Velmi si vážím pomoci Bruna Kreiského, pro mnoho lidí to bylo řešení situace osobně neřešitelné,“ tvrdí o nabídce pro chartisty získat v Rakousku politický azyl. Ke konci 80. let se Šabatová podílela na spolupráci polských a českých disidentů v iniciativě Polsko-československá solidarita, jíž byla mluvčí.

V roce 1998 dostala jako první Východoevropanka za svou činnost Cenu OSN za obranu lidských práv. Je rovněž držitelkou české prezidentské Medaile za zásluhy, Ceny Alice Garrigue Masarykové a Řádu za zásluhy o Polskou republiku.

Celý rozhovor s ombudsmankou Annou Šabatovou si poslechněte v pořadu Rádio Dráťák Magazín, kterým vás provede Pavlína Woodhams.