Martin Krafl | Moje práce pro Václava Havla

V magazínu pro českou menšinu Rádio Dráťák tentokrát uslyšíte Martina Krafla, ředitele Českého centra ve Vídni, ve kterém působí od roku 2012. Různé kulturní akce této instituce oživují kulturní scénu celého Rakouska.

On demand | Rádio Dráťák Magazín | 9.1.2017

Jednou z nich je bezpochyby i výstava o díle Václava Havla „Seine Freiheit, unsere Freiheit. Václav Havel und das Burgtheater“ ve vídeňském Divadelním muzeu.

Pro Martina Krafla, který tuto výstavu inicioval, to znamená mnoho. Jako mluvčí prezidentské kanceláře a vedoucí tiskového oddělení s někdejším prezidentem Havlem strávil téměř sedm let po jeho boku na Pražském hradě. Nelze popřít, že i dnes Martin Krafl pracuje v duchu a odkazu Václava Havla. „Dal mi do života moc a já si často uvědomuji, že osobnosti takového formátu nám v celé Evropě chybí,“ řekl.

Havlova paralela s Rakouskem

S Rakouskem spojovalo prezidenta, spisovatele a dramaturga Havla hodně. Zatímco jeho divadelní hry byly před sametovou revolucí v jeho domovské zemi zakázány, ve Vídni byly uváděny. Martin Krafl se domnívá, že i tím se stal po celé Evropě uznávaným autorem. S výstavou v Divadelním muzeu Kraflovi podařilo nadchnout právě tehdejšího ředitele Burgtheatru Achima Benninga.

Osud Havla do Rakouska zavedl také v roce 1998, kdy byl v ohrožení života operován v Innsbrucku.

„Jeho svoboda byla naše svoboda“

Název výstavy odkazuje především na rok 1989. „Zpětně si uvědomuji, jak důležitý okamžik byla Sametová revoluce nejen v historii Československa, ale i v mém životě,“ vzpomínal v pořadu Martin Krafl, ve kterém také hovoří o důležitosti Evropské unie.

Na Pražský hrad přišel pracovat v 26 letech. Jak dnes přiznává, sám ani dobře tenkrát netušil, proč si právě jeho Václav Havel do svého týmu nejbližších spolupracovníků vybral. „I přes mé mládí ho zajímal můj názor, byl ochoten o něm debatovat, a toho jsem si vždy moc vážil,“ uvedl. Havel měl podle něj smysl pro humor, byl skromný, ale lpěl na perfekcionalismu.

Češi a Slováci jsou flexibilní

Sametová revoluce poskytla svobodu nejen Václavu Havlovi, ale i celému národu. Z mnoha zkušeností v zemích na Západě v následujících letech vyplynulo, že Čechoslováci umějí být adaptabilní a flexibilní. „Je to naše přednost, že umíme být schopní a adaptabilní. Dokážeme totiž žít ve velmi jednoduchých podmínkách a přizpůsobovat se,“ tvrdí Krafl.

České centrum šíří českou kulturu v Rakousku

Čtvrtinu všech kulturních akcí může České centrum pořádat i v jiných spolkových zemích kromě Vídně. Začátek roku věnuje připomínce čtyřicetiletého výročí Charty 77. Nebudou ale chybět ani prezentace knih českých autorů, koncerty klasické hudby s mladými českými talenty v Graz či spolupráce s literárními domy v Kremži a Linci.

České centrum se v druhé polovině roku bude muset se svým dlouholetým ředitelem rozloučit. Jeho funkční období ve Vídni se blíží k závěru. Svou energii uvést opět něco nového do pohybu si Martin Krafl vezme do svého dalšího profesního působení.

Rozhovor natočila Yvonne Strujić. Pořadem vás provede Pavlína Woodhams.

Výstava

„Jeho svoboda. Naše svoboda. Václav Havel a vídeňský Burgtheater“ je k vidění ještě do 17. dubna 2017.

Theatermuseum Wien, Lobkowitzplatz 2, 1010 Wien

Link

České centrum