Rakouští a čeští zemědělci se přetahují o půdu

V okolí hranic České republiky s Rakouskem roste cena pozemků. Na rakouském trhu už není v podstatě žádná volná zemědělská půda, proto si zemědělci, kteří žijí blízko hranic, začali kupovat pozemky v České republice. Jejich zájem tlačí ceny české půdy nahoru.

S koupí pozemků v Čechách pomáhají zprostředkovatelé, kteří domlouvají s českými vlastníky prodej půdy. Někteří zemědělci označují jejich činnost za neetickou. „Nepřijde mi to neetické. Jsou to naprosto stejní zemědělci jako ti čeští. A to, že bydlí o 5 nebo 10 kilometrů dál, nota bene kolikrát že bydlí vyloženě přímo za hranicí, tak je to přece jedno , je to zemědělec jako zemědělec,“ nesouhlasí jeden ze zprostředkovatelů Petr Verl.

Koupi pozemků si nemohou čeští zemědělci dovolit. Cena se vyšplhala z původních 50 korun za metr na současných 300 korun. Jen pro srovnání, dál do vnitrozemí Kraje Vysočina je aktuální průměrná cena orné půdy podle údajů Agrární komory kolem 150 korun za metr. Zemědělci jižně od Jemnice tedy musí platit dvojnásobek toho, co zaplatí zemědělci například u Třebíče.

Polovinu zemědělské půdy v pohraničí vlastní Rakušané

Český rozhlas | databanka Pixabay

„Cena půdy v naší oblasti je výrazně vyšší než pouze o pár nebo dejme tomu desítku kilometrů do vnitrozemí. A to je dáno tím, že samozřejmě rakouští zemědělci nechtějí jezdit na pole daleko, chtějí je mít taky někde poblíž, takže je pro ně nejzajímavější ta příhraniční část,“ vysvětluje odborník na oblast zemědělství Josef Kolář.

Od Písečného až po Uherčice polovina pozemků podle LPIS patří rakouským farmářům. V oblasti hospodaří například čtyři velcí rakouští podnikatelé na celkové ploše asi 400 hektarů. Podle registru zemědělské půdy tam zhruba polovinu půdy kolem hranice vlastní rakouští zemědělci. A to se nelíbí agrární komoře, která se proto snaží omezit prodej půdy zahraničním majitelům. Zároveň ale předseda Okresní agrární komory Třebíč Josef Blažek přiznává, že za prodej půdy zahraničním zemědělcům může hlavně to, že Češi nemají k půdě vztah. To je podle Blažka způsobeno hlavně tím, že k půdě přišli v dědickém řízení, přídělem nebo při restitucích.