Prokletá spisovatelka Honza Krejcarová

V Centru pro mezinárodní rozvoj ve Vídni se 27. a 28. října konal mezinárodní Workshop pod názvem „Honza Krejcarová a český underground. (Re-)Konstrukce jednoho mýtu“. Po dobu dvou dnů se účastníci zabývali ikonou českého undergroundu Janou alias Honzou Krejcarovou.

On demand | Rádio Dráťák Novinky | 31.10.2016

Publicistickou tvorbu této výrazné české básnířky a prozaičky 50. let tu představila polská bohemistka Anna Militz. Uspořádala spisovatelčin úplný soubor básnického a povídkového díla pod názvem „Jana Krejcarová-Černá: Tohle je skutečnost (Básně, prózy, dopisy)“, které letos vydala v nakladatelství Torst.

„Na jejím příběhu mě nejvíc zaujala ta její naděje. Za svých padesát let života byla mnohokrát na dně, ale vždycky vstala,“ řekla Anna Militz.

Jana Krejcarová

Přezdívalo se jí Honza, byla dcerou novinářky Mileny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Své vzpomínky na matku, která vstoupila ve známost především díky přátelství s Franzem Kafkou, popsala v knize „Adresát Milena Jesenská“. Vlivem intelektuálního prostředí a uměleckých sklonů matky vedla nespoutaný bohémský život. Nikdy nebyla zaměstnaná, živila se psaním básní a povídek a příležitostnou prací.

Účastnila se „podzemních“ aktivit surrealistické skupiny, od roku 1950 skupiny mladých literátů a výtvarníků vyznávajících nový civilismus a totální realismus, do které patřili mimo jiné i Ivo Vodseďálek či Egon Bondy. Dlouholetý vztah právě s Bondym ovlivnil nejen její spisovatelský život.

Jana Krejcarová byla několikrát vdaná, používala též jméno Jana Černá. Měla pět dětí a byla rok vězněna pro zanedbávání péče o ně. Ve vězení napsala reportáž „Otisky duší", která vyšla v roce 1968 v časopise Divoké víno. Psala povídky do časopisů a vyšly jí dvě knihy „Nebyly to moje děti" a „Hrdinství je povinné". V Revolver Revue zase vyšel její básnický cyklus „V zahrádce otce mého". Jana Honza Krejcarová tragicky zemřela při autonehodě 5. ledna 1981. Kolem její osobnosti se točí mnoho mýtů, které se snaží Anna Militz prolomit.

Ve vídeňském klubu Nachtasyl se v rámci programu promítal také rakouský snímek z roku 1992 režisérů Nadji Seelich a Bernda Neuburgera „Sie saß im Glashaus und warf mit Steinen“.

Pořadem vás provede Pavlína Woodhams.